Postsnění
Sny se houpou a jsou na vodě plují jako oblaka na nebi a za obzorem pozvolna se trhají o špičaté zobáky ptáků
Kdysi jsem psal básně
proto, abych zazanamenal nanebevztetí sebe sama.
Ten skvostný výstup na Olymp své vlastní duše.
Se-be-po-zná-ní!
To je to pravé martýrium.
Ale dneska už na to seru!
Koupil jsem si slamněný klobouk
a rozevlátou košili.
Světlemodrou, lněnou, v létě v ní není vedro.
A začal jsem chodit do kaváren
a číst noviny - baví mě palcem roztírat tiskařskou čerň titulků.
Piju vermut a sním si, jak sedím pod Švýcarským nebem, někdy těsně po vzniku dada - no hlavně se nesmát krávám!
a z toho všeho udělaly se mi pod očima černý pytle a takový ty drobný vějířky vrásek.
Ve vousech a vlasech se mi stříbří
a z toho odlesku, bych byl býval spadl
z těch nebeských výšin.
Ovšem jenom za předpokladu, že bych sám sebe oslnil.
Už ani schránku nevybírám a reklamy hrozí tou nenadálou explozí do společných prostor
spolčení vlastníků - koho zasáhne ta posvěcená kulka, k zemi se sesune s štěstím na rtech a zůstane nesmrtelným.
A spát chodím pozdě v noci, k smrti unaven
a ráno se budím, ne o moc víc odpočatý, když už i ve snech směji se sám sobě.
A nakonec, no nakonec jsem potkal lidi. Stáli proti mě, tvrdili, že vždycky, že jsem je jenom neviděl a já si je začal prohlížet, prohlížet ze všech stran: otevřete svá stavidla věční Dismasové!
a jediné co o nich můžu zatím říct, že jsou tak zatraceně těžcí a těžkopadní.
Ale slibuji, že o dalších svých poznatcích podám zprávu.
A co dál?
V hlavě mi z toho všeho zní
roztahaný shoegaze slévající se dohromady
tak jako mé dny,
které přesto dokážu si jasně rozlišit,
protože si je píšu sám.
A co dál?
Dřív jsem psal básně proto,
abych nemusel myslet sám na sebe.
A dnes je píšu,
abych snad mohl žít, jen si je nikdo nepřečte, protože v mžiku mizí.
A tak prosím Bože, roztáhni nám čas, ten kolik nám ještě měří a můžeme jej strávit spolu,
roztáhni ten čas, ať nám neunikne jedna jedina vteřina, i kdyby byla poslední Postsnění.
Komentáře
Alekanar: a neni zpracovani emoci variantou sebepoznani? samozrejme ze basnici lzou a podvadej, myslej jenom na uspech etc. proto jsou basniky, nicmene si kladu otazku v cem jsou odlisni od ostatnich lidi? Mozna tak v tom, ze o tom pisou. To uz je nejaky predpoklad, alespon castecne sebereflexe. Nerikam, ze to je poznani sebe sama, ale jisty pokus o to tu uz je. Samo to muze byt vsechno poza, ale tak to je... |
a annnie (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Alenakar: myslim, ze skoro vsichni basnici, i kdyz tvrdi, ze ne. A znam... sebe. |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Alekanar: ano samozrejme, ze ho nekdo pronasludeje, prinejmensim on sam sebe. A to se mu zhmotnuje, respektive to projikuje do okoli. no ja nevim jestli kazdy skutecny (trochu moc links!) basnik musi mluvit zeitgeist, samozrejme se na nem spolupodili, ale ze by to bylo takto apriorni to si nemyslim. apropo - je-li. dnesni basnik kavarensky cita (coz si teda nemyslim), neni to prave feeling dnesni doby? Z toho tveho popisu sala pro me trochu moc angazovanost umeni jakozto funkce a pominu-li, ze kazde umeni je tak trochu angazovane, tak tuhle umeleckou funkci skutecne nemusim. I cita basnik, tim ze pise o sobe (a basneni je vzdy tak trochu narcisticke) je take clovekem a predava dal svoji zkusenost a i kdyby byla vylhana, jak jiz zaznelo, i to je zkusenodt, chceme-li archetyp, ktery dale zase neco rika o druhu cloveka vulgo basnika etc etc etc. |
Rem: díky za spolčení vlastníků - výborná aluze na Spolčení hlupců - pozměním! |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
c cvrcka (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Alekanar: ano samozrejme, ze ho nekdo pronasludeje, prinejmensim on sam sebe. A to se mu zhmotnuje, respektive to projikuje do okoli.
no ja nevim jestli kazdy skutecny (trochu moc links!) basnik musi mluvit zeitgeist, samozrejme se na nem spolupodili, ale ze by to bylo takto apriorni to si nemyslim.
apropo - je-li. dnesni basnik kavarensky cita (coz si teda nemyslim), neni to prave feeling dnesni doby? Z toho tveho popisu sala pro me trochu moc angazovanost umeni jakozto funkce a pominu-li, ze kazde umeni je tak trochu angazovane, tak tuhle umeleckou funkci skutecne nemusim. I cita basnik, tim ze pise o sobe (a basneni je vzdy tak trochu narcisticke) je take clovekem a predava dal svoji zkusenost a i kdyby byla vylhana, jak jiz zaznelo, i to je zkusenodt, chceme-li archetyp, ktery dale zase neco rika o druhu cloveka vulgo basnika etc etc etc.