Oslavné písně na dohled,

zdávají se mi před svítáním.

Snažím se ho zachytit rukou,

popsat, ale stále mi uniká.

Kdo ví, proč a kam - - -

Něha místo odpovědí,

vzdálená místa chebská,

rostou ze dlaní.

Ten kdo ví, co má rád,

co by chtěl, -

mívá zdánlivě pravdu na dosah.

Vzdálená místa

kudy kráčeli lidé,

jejich stopy nemohou se propadnout,

kolik jich je?

Kolik zbývá?

Než vyšlapat si cestu do konce konců dní,

s vítěznou hvězdou z trička,

ošoupanou již; nezřetelná.

Přesto vím, že nachází se

v nabízející dlani.