Na co si nevzpomenu
to už nenajdu
místo mám pouze pro přestárlé obrázky

V rychlíku ze ze slov
skládáme další díl láhve od piva
a krajina se do svalů zatíná
když může být tou zlou
Jako světlé rybí oči -
Pronášíš tajemné přízraky
dalšího proklínání
když mi postačí
odhalit ze souvislostí promarněnou tvář

Běžím přes tu prapodivně rovnou krajinu a v zátylku
svírá se mi krev až v žilách
když si uvědomím to zvláštní
světlo zapadající hvězdy
Stojíš mě co stojíš
Pro dnešek už nevadí
že mě zvláštně dohání
ten prapodivný vzlykot za Adélu
co nikdy nestala se mnou