Dýško
Nerada chodím ke kadeřnici. Vlastně nechodím, jen se stalo, že jsem tam několikrát v životě byla. V dětství to bylo z donucení, později, když jsem se nechala přemluvit, že potřebuji změnu. Nikdy to sice nedopadlo katastroválně, ale také se nestalo, že bych byla nadšená. I když jednou jsem asi měla být.
V té době jsem byla na blond a snažila jsem se obarvit do zrzava, ale nepodařilo se mi to stejnoměrně. Nelíbilo se mi to. Už jsem ale nechtěla riskovat další barvení doma, tak sem se vydala do kadeřnictví.
„Pojďte slečno, jsem volná“, oslovila mě pracovnice v čekárně.
„Chtěla bych obarvit vlasy na hnědo“, řekla jsem.
„Nebojte, já něco vymyslím,“ usmívá se ochotně. „Poslal vás tatínek, že?“
„Ne, přišla jsem sama. Mně se to nelíbí.“
„Vážně?“
Prohlíží si moje vlasy.
„Příště už nikdy nepoužívejte takové svinstvo. Vidíte, jak to dopadá.“ „ A já už vím, co udělám. Tatínek bude spokojený.“
Co má pořád s tím tatínkem? Je z rodiny, kde otcové mají hlavní slovo a vše se řídí podle jejich pokynů? Nebo si mě s někým spletla? To bude ono. Ale co, jsem zákaznice a potřebuji obarvit. Kdo ví, jak by se snažila, kdyby věděla, že mám jiného tatínka.
Kadeřnice říká, že pro mě namíchala barvu, aby se ta zrzavá do ní vstřebala. To je příjemný bonus, který jsem nečekala. Je hodně tmavá, ale to tak musí být, jinak to nejde, upozorňuje mě. Věřím jí. Vypadá zkušeně. Ale jaký bude výsledek, se stejně ukáže až později. Až tmavou barvu smyji.
Je hotovo. Můj vzhled je sice nezvyklý, ale to nevadí. Kadeřnice se ptá, jestli jsem spokojená a já odpovídám, že ano.
Dochází k placení. Částku trochu zaokrouhlím, jenže to není dýško, které očekávala. Vím to, ale už je pozdě. Vidím šokované výrazy v obličejích jejích kolegyň.
Rychle odcházím.
P. S. Paní kadeřnici se dodatečně omlouvám, že jsem jí nedala víc. Povedlo se.
Komentáře
Alegno, ano, měla jsem nepříjemný pocit. 8hance jsem psala, že nejsem ráda, když jsem do něčeho tlačena. Ale tato paní se velice snažila, to jsem nemohla přehlédnout. To je právě to. :) A děkuju :) |
Ireno, vím, že jsem jí nemusela nic dávat. Ale v tomto případě bych jí ráda udělala radost, protože ona udělala radost mně. Jenže v té chvíli se měn do toho nechtělo, jednak jsem byla studentka a jednak jsem ještě neznala výsledek. A neuvědomila jsem si, jak to bere ona až do okamžiku, když jsem viděla, jak byla zklamaná. Děkuju :) |
Andreino, už dlouho se stříhám a barvím sama. Taky mám delší vlasy, takže si na ně vidím. Ta událost se stala už dávno, ceny byly ještě příznivé. Ta kadeřnice brala myslím dýško jako svoji prestiž, protože se považovala za lepší kadeřnici. A asi i byla. Děkuju :) |
Karle, když zaokrouhluješ, dáváš dýško. Myslím si, že je zbytečné psát obecně kdo by co měl. |
8hanko, v restauraci jsem nikdy kartou neplatila, takže o tom nic nevím. Dýško dám, kolik se mi chce. A kdybych cítila, že jsem do něčeho tlačena, nelíbilo by se mi to. Některé kadeřnice si asi myslí, že lidé jsou panenky na hraní. :) |
Karle, jeden čas jsem chodila pravidelně se skupinou do restauračního zařízení, dávala jsem menší dýško než ostatní nebo taky i nic a nebylo mi to příjemné. Ale netrvalo to dlouho, pak jsem toho nechala a už jsem tam nechodila. Ale někdy dám ráda. Třeba když jsem v jedné restauraci v České Skalici slyšela servírku jak upozorňuje zákazníka, že špatně parkuje. A mají tam super čisté záchody, v restauraci též krásné akvárium, hada, papouška, ceny nejsou nadstardardní a chovala se příjemně. A možná řekneš, že to čištění není její práce, ale možná i je. Moje příbuzná pracovala brigádně jako servírka a o pomoc s úklidem ji požádali. A i když to není spravedlivé, na rozhodování se podepisuje více vlivů. |
A Andreina (pismak.cz)
Před 6 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alegna (pismak.cz)
Před 6 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Proč bych měl dávat někomu dýška? Nechápu lidi kteří je dávají nebo je berou. V hospodě to třeba trochu zaokrouhlím a to je všechno. Nedával jsem ani dřív, třeba když jsme stavěli. Každý tvrdil že by bez toho nic nesehnal, já jsem sehnal i bez dýška a dokonce jsem měl dojem že si mě proto váží... |
K Kočkodan (pismak.cz)
Před 6 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Z Zeanddrich E. (pismak.cz)
Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Nepsal jsem co by kdo měl. Řekl jsem si názor. V restauracích se to obecně tolerovalo. Ale ani to se mi nelíbilo, spíš mě k tomu ostatní dotlačili. |
Já ti rozumím. Odměna za něco navíc nebo za spokojenost. Zní to líp než spropitné, to zní trochu zprofanovaně, ale to už slovíčkařím:). |
Jarmilo, dříve tu bývaly profese, kde se dýško přímo očekávalo, a ti pracovníci měli nižší platy - číšníci, kadeřnice atd. Dnes už není důvod... já bych zaplatila za cenu služby a odešla:-). |
dýško je fakt ošemetná vec, teda pre mňa...najradšej platím kartou, no i tam ide pokrok vpred a niekde si automaticky nahodia 5-10 % naviac. V počiatkoch sa mi stalo v jednej reštaurácii, že som si to na účte nevšimla, až doma pri kontrole a v "knižke" im nechala ďalších 10 %. Odvtedy som tam nebola:) Počas štúdia v Prahe sme so spolubývajúcou rady chodievali na rôzne predstavenia, raz sa nám podarilo kúpiť lístky na operu a tak sme sa rozhodli patrične sa upraviť. Objednali sme sa do Hygie, neviem, či ešte existuje, mali sme vtedy 20 a z kaderníctva sme vyšli v jednom oku smiech, v druhom plač...tú hrôzu, čo nám vytvorili na hlavách sme okamžite v sprche likvidovali a mali chuť ísť pýtať peniaze naspäť...ale to by nám mali vrátiť aj za operu, aj to bola hrôza...v úlohe mladého krásneho zvodcu obstarožná primadona s kilami naviac...a tak si vravím, za čo im vlastne platíme? Kaderníctvo už tri roky nenavštevujem, nechala som si vlasy šedivé, zviazané do chvosta a som veľmi spokojná. Myslela som, že každý mesiac odložím sumu, čo by som tam nechala, no akosi to nezvládam:)) |
Romane, určitě to byla zaměstnankyně. A slečno bych jí neříkala. Mladá slečna jsem byla já. Ona byla mnohem starší.