TD - Je nespravedlivé, když kapky ztrácejí jméno - P. Josef Regner
Padající kapky hloubí kámen. [Lucretius]
Je nespravedlivé, že kapky nemají jméno. Nebo i mají, ale zapomnělo se na ně. Nebo pozapomnělo.
Moje myšlenky vedou k minerálce do Hronova. Prý rozpouští ledvinové a žlučníkové kameny. Říká se jí Prdlavka. Ovšem to je název lidový, ve skutečnosti jde o prameny Hronovka a Regnerka.
Prameny našel na pozemku otce Aloise Jiráska hronovský farář Josef Regner Havlovický. Člověk, kterého dnes málokdo zná, přestože je hlavní postavou Jiráskovy kroniky U nás. Ani já jsem to dílo nečetla. Proto jsem vděčná paní Růženě Šťastné, která životopis Regnera pěkně zpracovala.
http://havlovice.cz/images/regner.pdf
Překvapilo mě, kolika praktickými záležitostmi se zabýval. Měl rád přírodu – lidi, rostliny i zvířata.
V době epidemie cholery navštěvoval obyvatele Náchodska, sháněl léky. Radil jim v zemědělství, podal návrh na vylepšený pluh. Snažil se jim obstarat práci. Kvůli horníkům, kteří o ni přišli, začal dolovat v Hronově uhlí, ale tento projekt ztroskotal. Nechal přestavět dva kostely, náměstí, budoval cesty a aleje, založil ovocnou školku i knihovnu, založil přádelní školy, školku pro děti. Podporoval nikoli vysedávání v hospodě, ale aktivní využívání volného času, výuku plavání a zpěv.
Ze všech informací mě nejvíce udivilo a zasáhlo shazování kozla z okna zvonice. Byl to starý zvyk. V osadě vybrali nejošklivějšího kozla, kterému na hlavu nasadili věnec z chvojí ozdobený růžemi a mašlemi a vystrašené zvíře v den svátku sv. Jakuba shodili z okna zvonice. Dole čekal řezník, který ho podřízl a krev prodával lidem. Věřilo se, že krev kozla je léčivá.
https://cesketradice.cz/shazovani-kozla/
Farář Regner ho zakázal. A stejně jako on to udělali dříve nebo později jiní. Zvyk byl povětšinou zrušen v polovině 19. století, Regner přišel do Hronova v roce 1831.
Vůbec mi není jasný původ tohoto zvyku. Paní Šťastná píše, že se jedná o zvyk pohanský. Co však měli Pohané společného se sv. Jakubem? A pokud byli inciátoři tohoto zvyku křesťané, proč shazovali kozla, symbol zla? Jak by se to líbilo apoštolovi Jakubovi, který byl shozen z jeruzalémského chrámu a takto popraven? Nehledě na to, že zbytečně trápili ubohé zvíře.
První písemná zmínka o tomto zvyku pochází z počátku 17 století. Takže trvalo minimálně dvě stě let, než byl tento těžký kámen v životě kozlů odstraněn. A jména těch, kteří se o to zasloužili, vlastně neznáme. Jen trochu pana Regnera zásluhou Aloise Jiráska.
Komentáře
niniwo, děkuju :) Romane, myslím si, že by se o panu Regnerovi i více mluvilo, kdyby Alois Jirásek v roce 1921 nevystoupil z římskokatolické církve. Proč, to nevím. Ale další skvělý kněz byl pravděpodobně ten, který působil na počátku 19 století v Havlovicích nebo někdo jiný, kdo byl poblíž, tipla bych si, že Josefa Regnera finančně podporoval. Jak někdo zná někoho, kdo je skvělý, tak té skupině fandí a kdo má naopak špatnou zkušenost, tak se to taky obrací proti všem. |
Máš zajímavé náměty, Jarmilo. Tento je plný nových informací a ráda jsem četla, díky za příspěvek k TD. |
Z Zeanddrich E. (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alegna (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
První odkaz se mi nechce otevřít, ale možná to je mým prohlížečem... ten druhý ano, byl to krutý zvyk. |
L Lili. (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
s supizmus (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Čím dál více začínám věřit na svou zvláštní schopnost, přijímat nevysvětlitelná echa. Před chvíli jsem na úplně jiném serveru, kde přispívám drobnými články na téma - Nesmazané stopy - přemítal o svém požehnání jehněčí krví v jednom arménském skalním chrámu od tamnějšího kněze, a hned jsem se vrátil na Písmáka, a první, co jsem rozklikl, byla tvá stať o minerálce, ale zejména o nešťastném kozlovi. Je to dobře,čtivě napsáno, celé. |
Mimochodem, ještě dnes tak islámští fanatici v Iránu popravují bezvěrce za těžké zločiny, tím, že je shazují z budov. Pravda, že jsem už několik let o takovéto popravě nečetl, ale za ajatoláha Chomejního tomu tak bylo. No, jestli i v Iránu bude trvat 200 let, než nějaký moudrý ajatoláh to zakáže, potěš Pánbůh. A jak je vidět, v naší relativně nedávné historii nemáme zrovna zářné příklady. |
dievča z lesa, Ireno, Ivi, Alegno, Janino, děkuju :)
Ten odkaz jsem opravila, už je funkční. Když jsem to z horního řádku zkopírovala, tak se tam samovolně přidalo www. a to nefunguje.