Dovolte mi abych se zastal dětí. Chápu je. Je to přece způsob jejich řeči, jejich komunikace. Kam mají jít? Jsou tu doma. Ony si to místo pro bydlení nevybraly. Mně třeba vadí v některých hospodách vymezené místnosti pro děti a jejich rodiče. Ať si řvou po svém a dospělí ať si řvou zase po svém.

U nás je taková malá čtvrť nových domků. Jak píše Um. malý satelitek Kolem dokola se obehnali vysokou betonovou zdí a a na vjezdovou silnici si dali značky: Zákaz vjezdu a Soukromý pozemek. To se mi nelíbí a vadí mi to. Uzavíráme se sami před sebou. Já vím, že to nebylo míněno ve zlém, ale mě napadla slova písničky: A co děti? Mají si kde hrát?

Já tomu asi přestávám rozumnět. Nevím kdo je boháč, kde je ta hranice? To trochu zavání starými pohádkami. Já je postrádám venku, na ulici, v lese, to je fakt. A všeobecně málo sportují...

Já byl na zelený štvrtek na zelený pívo tady u nás dóle v krčme a venku tlupa panchartů co ječela ječela. Ječela. A kamarád mi řiká: Tobě to nevadí? A já řikám: Jde to mimo mně. Vlastně to ani nevnímám. Su obrněný?! :) Nebo newim... :D

Umbratica, tak v tom s tebou samozřejmě souhlasím.

Mě na dnešních dětech hlavně děsí,, že neartikulovaný řev je jejich přirozeným, často jediným hlasovým projevem... Že se odnaučují číst, je známá věc, jenže ony už přestâvají i mluvit :(

Úplně ty sviště upištěné slyším. Kdo tohle vydrží, je fakt borec.