DŮVODY SVĚTLA

Schody teraco.
Meruňková výmalba.
Srdce a kosočtverec
ve výtahu.

Váleček s květinovým vzorem
pečlivě vedený nad zábradlím
svazuje všechna patra
- jako by se bez něj mohl dům
kdykoli zřítit k zemi.

A v noci
tolik oken
svítí do tmy.
Každé
z jiného důvodu.

……..

LETOŠNÍ ÚRODA (rozhovor s mámou)

Vybíráš
jablka do kvasu
a třídíš
myšlenky.
Na dobré, použitelné
a z tvého pohledu
naprosto nevhodné.

Mluvíme spolu,
jako bychom tančily
mezi ohryzky.

……..

STŮL (Žena s modrýma očima)

V pokoji sedí
sváteční hosté.
Roztáhlá boční ramena stolu
drží jejich lokty.
Hrnečky s lógrem.
Talíře s tlačenkou.

“Nezdá se ti, že je letos ta zabijačka
trochu přesolená?”

Ze zdi cudně klopí zrak
reprodukce Modiglianiho Ženy
a já jsem navždy
Dítě
pod stolem.

….

THEORETIČKA

Nepřekračuji
vlastní práh
bolesti.
Poznám bod varu
a některé
hřiby v lese.

Zpětně se ohlédnu,
zanalyzuju,
vyvodím důsledky
a zatoužím
mávnout rukou,
která mi leží v klíně.

Denně retušuju
dead pixel,
ale možná bych měla přijmout fakt
a koupit si nový monitor.

Umřu jako dokonalá
teoretička
vlastního života.
Jako poslušná
ruka v klíně.