Mám pár přátel, kteří razí heslo „Sockou nikdy, jedině auto !“. Dobře jim tak. Minimálně v Ho Chi Minhově městě by o hodně přišli. Tady je totiž jízda autobusem opravdová lahůdka. Dejme bokem, že autobusy nikdy nemění svoje nápisy cílových destinací, takže se podle nich nedozvíte jestli jede vůz tam anebo odtud.

První boj o svezení začíná už samotným vyhledáním zastávky. Pouze v okrajových částech se tu a tam stane, že zastávku označuje střecha a čmáranice na zemi, ale v centru se prakticky nedají najít. Jak zaznělo v mém oblíbeném filmu Piráti z Karibiku – „Nenajde ji nikdo, kromě těch, kteří už ví, kde je“. Stejně tak nemáte potuchy, kdy vystoupit. Průvodčí (ano ve Vietnamu má každý autobus kromě řidiče i průvodčího, který prodává jízdenky až za jízdy) sice občas zakřičí něco vietnamsky, ale zahraniční pasažér nemá potuchy jestli to znamená, že se blíží zastávka nebo si zrovna přišlápl palec v sandálu. Většina z nich křičí prakticky pořád a to i z autobusu na kolem projíždějící vozidla a hlavně motorky.

Pokud už v autobusu na haluz seženete místo, začíná jízda snů. Fučí na vás proud studeného vzduchu jehož směr ani teplota se nedá regulovat a tak pokud jedete více než hodinu, což je doba odpovídající asi pěti městským čtvrtím, můžete si být jistí zítřejším kašlem. Starší průvodčí dokonce ukazují kam si máte sednout a jsou nervózní, když zvolíte sedadlo jiné. Mladší jsou trochu liberárnější a maximálně vás zdvořile mlčky kopnou do nohy, která vám kvůli nedostatku místa trčí do uličky. Nakonec je to moje vina, že se moje neasijské fyzické proporce neumí přizpůsobit místním vehiklům.

Průměrná rychlost se kvůli hustým zácpám pohybuje okolo 15km/h a tak je potřeba si na překonání města vytyčit dostatek času. Nudy se ovšem bát nemusíte. O zábavu na palubě se stará spousta lidí. Jako první je to právě průvodčí, kterej co chvíli vystrkuje hlavu a ruku z okýnka, nahrazuje nefunkční blinkry a křičí po zprava předjíždějících motorkách neslušné výrazy. Starší, jak už jsem zmínil, mají také tendence regulovat úroveň hluku v autobusu tím, že zakřičí víc než ostatní.

Ve druhé řadě jsou to prodavači. Přiznám, že už jsem viděl prodavače elektrovychytávek v Soulském metru, ale toto byla ještě úplně jiná liga. Báby na zastávkách naskakují ještě za jízdy a než se řidič odhodlá k odjezdu, prodávají ze sáčku bagety, zeleninu, domácí zákusky a další oschlý sajrajt, a to pěkně řadu za řadou, sedadlo po sedadle.

Jinou metodu používali dva pánové kolem čtyřiceti let v děravých kalhotech. Ti si stoupli dopředu jako průvodci programem a revolučním hlasem nabízeli balíky sedmi košil za cenu v přepočtu 80 Kč. „Ta první a poslední je nová a těch pět mezi nima jsou starý a roztrhaný“ informuje mě šeptem kamarádka. Chtěl jsem si stoupnout a začít tleskat, ale autobus se rozjel a oni vyskočili okýnkem i s balíky textilu.

Třetí sorta jsou žebráci, ale na těch není nic legračního. Snad jenom to, že někteří vypadají zdravě a dobře artikulují. Asi to nejsou komunisti, jinak se mi do hlavy vrývá myšlenka na tzv. falešné žebráky. Ti bez ostychu chodí uličkou a nastavují čepici a americké úsměvy. Z některých ještě táhne pivo a kdoví co dalšího.

Že jsou autobusy pouze pro přepravu cestujících je blábol. Zažil jsem, že žena předala průvodčímu 2 balíky hader a krabici čehosi, kterou si o pár zastávek dál někdo v autobusu vyzvedl. Proč ne ? Bezva způsob jak ušetřit čas a peníze, dokud se nenajde průvodčí, který přijetí balíku zapře a na příští zastávce je vyhodí kamarádovi na přilepšenou.

Pořád myslíte, že to není nic extra ? A co když se autobus v půlce ulice zastaví a řidič si skočí do stánku pro cigára ? Viděli jste to i u nás ? Ale že pro ně šel přes natřískanou ulici za roh a vrátil se busu se zapálenou to už asi ne. Anebo když tak člověk kouká z okna a najednou vyletí z busu dopitá PET flaška. No dobře i to se dá vidět u nás, ale tady se za ní nikdo ani neobrátí. Flaška prostě dopadne na chodník a i ten, kterému málem skončila na hlavě ji prostě přešlápne a jde dál. Standard. Každý je máme někde trošku jinde a mě hrozně baví poznávat ty jiné.

Šťastnou cestu až budete příště nadávat na MHD doma.