U vedlejšího stolu sedí strašně tlustej kluk.

Je mu tak deset.

Má svitivej rybářskej klobouček

a pořád něco mele.

Překvapivě dobře artikuluje a mluví košatě

jako profesor v nějaké přiblblé televizní šou.

Objednává si sám Royal colu a malinovku

a pečenýho pstruha a ještě půlku jídelního lístku.

Myslím, že praskne.

Hraje si s mobilem

a odborně a hlavně nahlas komentuje svoje počínání

na celou zahrádku.

Jeho máti je ještě tlustší.

Sedí tam v pruhovaných šatech,

které jsou k jejímu tělu až nemilosrdně upřímné

a pořád oddechuje.

Asi za to může těch osm schodů,

který sem vedou od silnice.

Jeho tata nemá naopak víc než čtyřicet kilo

a to ani se škaredým masivním kovovým řetězem na krku.

Pije už třetí rum

za posledních dvacet minut.

Na tričku ma logo kapely Ortel.

Vypadají moc šťastně.

Asi že svítí slunce.