Každodenní
Být hvězdou
Sedím na kopci u moře.
Je teplá letní noc a já otevírám xtou
plechovku piva
a koukám na potemnělé kaskády domků
a apartmánů
pod sebou.
Postupně všechny zhasnou,
i výlohy zhasnou
i bary s drahým pitím
a obchůdky s korálky a olivovým
olejem.
Recepce kempů taky zhasnou
a taky lodě a bojky a nakonec
zhasne i moře
a taky lidi a zvířata.
Všechno zhasne.
Jenom hvězdy ne.
Ty budou svítit až do rána,
než je vystřídá slunce.
Myslím, že udělám přesně totéž
a vychutnám si ten pocit
být aspoň na chvíli
hvězdou.
Komentáře
d dadadik (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Znám ty okamžiky, kdy vnímáš všechno kolem všemi smysly. Když poesie v próze, tak próza a tam na rytmu nezáleží. |
k kuba.49vojenciak (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
k kuba.49vojenciak (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Já to vnímám jako prózu... rytmus jde v tomto případě mimo mě. Je to dobře napsané - popis celkem běžných věcí, ale šikovný, plastický obraz. |
Já s rytmem u volných veršů moc pracovat neumím. Rád bych se naučil, ale nenašel jsem k tomu ani žádnou teorii. Máš tip(y) ?