Někde mezi Whistlerem a 51.rovnoběžkou

Přišel jsem hledat život do míst,

kde jiní našli smrt.

Medvědi, pumy, laviny a chlad.

Smrky, kamení a potoky.

Spoustu hodin v potu.

Drápu se lesem a skalami k jezeru

s nejmodřejší vodou na světě,

abych si u něj zapálil

zakázanou cigaretu.

Polibte mi s těmi zákazy

a polibte taky každou ženu,

která se sem vyškrábe,

aby večer vyměnila televizní hvězdy

za opravdové.

Jedna bydlí ve stanu hned vedle toho mého.

Narozdíl ode mě je svěží, mladá.

Jednou z ní něco bude.

Pořád mluví,

poskakuje

a kouká na svět přes brýle s průhlednýma obroučkama.

Převlíká si přede mnou tričko.

Ve sportovní podprsence vypadá

jako opravdový elixír života.

Kéž by z ní jednou něco bylo.

Kéž by z ní jednou bylo něco pro mě.

Kéž bych se zmohl na víc, než jen na báseň o ní.

Ale ta taky dobrý.

Ještě umím toužit, snít, přát si a psát.

Přišel jsem hledat život do míst,

kam se mnozí neodváží.

A našel.