Zlaté dno a zlatí dnové

Před 8 měsíci

Pohádky a bajky

Literatura faktu

V jiné zemi kde nevládl ve své absolutní moudrosti moudrý král, jehož země moudře zarostla býlím, což je plevel a hojně to roste všude kde jsou moudří lidé jako máku v poli, před ošetřením pesticidy. Tam žil lid zvaný obyčejný, který žil obyčejně a také vlastnil zlaté dno v řemeslech.

Začínajícímu učňovi nejprve bylo představeno zlaté dno devatera řemesel a takto zmotivovaný učeň byl exportován do Vídně. Jakmile učňovi narostly zlaté ruce mohl se vrátit ke svým druhům do staré vlasti, už ne jako povaleč a potenciální budižkničema, nebo podržtaška, ale jako řemeslník, či-li obyčejný člověk, který něco taky věděl o tom co mu prochází pod rukama, pamatujíce na ono zlaté dno, které viděl a vážíc si svých zlatých rukou.

V těch obyčejných časech zlatého dna, ovšem jednoho dne, bylo přesně 9:59 a jedné minutě po celé, kdy nástěnná kukačka těm obyčejným lidem oznámila svačinu. V jednom obyčejném koutě seděl obyčejný řemeslník a v druhém obyčejném koutě vařila obyčejná máma tradiční obyčejný oběd, jejich dítka (ještě ne obyčejná, neznajíce zlaté dno) byla neznámo kde venku pod ochranou boží a obyčejná máma nepotřebovala jim vysílaček, přileb, ani jiných skalpovaček, neboť děti dohlížely jedno na druhé od starších k mladším, což později u rodin s jedináčkem je věc nevídaná a tohoto samojediného císaře je třeba chránit armádou pomocníčků, ale nepředbíhejme, jak již bylo řečeno, bylo teprve deset a jedna minuta, nikoli 21. století.

"Mámo, já mám dost, už ševcuju," obyčejný řemeslník natáhl zraky ke kukačkám na zdi, "4 hodiny a jednu minutu a ta hora bot jako by se vůbec nezmenšovala."

"Však," ozvala se obyčejná máma, "máme to zlatý dno a ty máš zlatý ruce, tak to je přece jasné, že ti práce nebude ubývat."

"No jo, to je ta ženská logika, ale ty moje záda."

"Tak si dej svačinku, je deset a už dvě minuty."

"No vidíš, málem bych se kvůli těm svejm zlatejm rukám ani nenasvačil. Tak já se zatím podívám na kredenc na to naše zlatý dno."

Když v tom se ozvala strašlivá rána jako po žuchnutí a první co obyčejná máma spatřila byl krajíc chleba spadlý na zem namazanou stranou.

"Jéžiš marjá táto, proč...?" Házíš krajícem o podlahu, chtěla říct ta dobrá máma, ale pak to taky spatřila. Na kredenci kde bylo uloženo zlaté dno, nebylo nic! Zlatý dno bylo fuč.

Od tý doby se rychle přibližovalo 21. století, řemesla bez zlatýho dna šla kvapně doprčic, všude rostly jako houby po dešti montovny, skladiště, překladiště a parkoviště a ta obyčejná zem byla čím dál tím víc neobyčejná.

Jak už to tak bývá, když jsou pohnutý časy, nejdřív to odskáčou koně, protože je s nima moc práce a není to pohodlný, ani rychlý, přichází automobilizmus, leč neobyčejný lid bez zlatého dna ač toužící po štěstí najde na sedadlech sice pohodlí, nikoli však štěstěnu, spíše loterijní zoufání.

A tak skončila ta obyčejná zem, milá vyděšená dítka, zlaté dno od té doby nikdo neviděl, ale šušká se, že by snad mohlo ležet v jednom bankovním trezoru.

Komentáře

0
E Evženie Brambůrková (pismak.cz) Před 7 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
petr.ix Před 7 měsíci myslím Evži, že to už nás trápit nemusí, za pár let nejspíš už nic nebude :D a největší vymoženost v IT svéře bude asi tak pazourek :))
petr.ix Před 7 měsíci je pravda Kočkodane, že text má obyčejný sloh, tak asi se ti to už moc nelíbí, když to nerve přímo uši, tak třeba příště :D
petr.ix Před 7 měsíci ahoj avox, uspěchaného konce jsem si vědom, ale to už je takový zvyk, to je tak s každou prózou na kterou se vrhnu. co se týče kategorie, je to zavádějící, ale Písmák má přímo dětskou kategorii - Písmáci dětem, zatímco Pohádka je na pohádkový motiv pro dospělé, dřív byly kategorie na Písmáku vysvětleny. tady oslovená dítka na konci je prostě jenom vtip ke čtenáři :) co se týče mých pohádek a příběhů vůbec, nikdy nemají mravní ponaučení (nebo je to vtip, satira, apod.) a próza je vždy určena dospělým, minimálně dospívajícím, pro děti nepíšu. jinak vedle samotných kategorií i výběr témat dle Písmáku je na mě nedostačující, takže i to je žertík, ovšem poezii píšu jinak, což může byt pro čtenáře zavádějí, nebo může být konsternován, že vlastně netuší co očekávat, protože obvykle umělec má třeba jeden styl na který jsou jeho fanoušci zvyklí a ten už předem očekávají a pak jsou naštvaní, když takový autor jde jiným směrem, mimo daná očekávání (v podstatě tohle rozštěpení pozoruju dlouho) :))
petr.ix Před 7 měsíci díky J.Rose, konec je uspěchaný, ale to už je přijmutý mechanismus, bavila mě představa, že lidé doma na poličce budou mít vystavené dno ze zlata :D
a avox (pismak.cz) Před 7 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
a avox (pismak.cz) Před 7 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
K Kočkodan (pismak.cz) Před 7 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
J.Rose Před 7 měsíci He, he. Ten sociální podtext je trefný. Určitě ne obyčejná, ale naopak výstižná reflexe časů nedávných. To finální zaklapnutí posraného víka bylo téměř slyšet.