Generace velkejch snů
"Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá – jednoduše hrozná," měl snad už v 7. století před naším letopočtem pronést antický básník Hésiodos. Tato citace bývá často předkládána jako argument ochránců dnešních dětí, žáků a studentů proti kritice na ně dopadající. Ano, stará odcházející generace nikdy nebude tu novou vnímat jako lepší. Vždy na ni bude hledět s pohrdáním, s despektem, skrz prsty a bude ji vnímat jako úpadkovou formu bytí. Tak tomu bylo odnepaměti... Jenomže básníkovu zemi o necelá čtyři století později opravdu slupli jako malinu Římané.
My jsme dnes součástí vůbec první kultury v historii lidstva, která zcela rezignovala na výchovu, která za ideál moderního přístupu k dítěti považuje jakýsi unschooling. Jsme součástí kultury, na níž slovo zákaz působí jako červený hadr na býka při koridě, kultury, která slovo trest považuje za nástroj patřící někam hluboko do středověku. Podle Komenského se „člověk musí vzdělávati, má-li se státi člověkem.“ My jsme však daleko moudřejší než on. Za pasáže „o prutech, metlách, netvorech a násilných řešeních“ by dnes slovutný Učitel národů byl i se svou Velkou didaktikou okamžitě smazán z veřejného života mnohem pečlivěji, než se o to po Bílé hoře pokoušeli habsburští jezuité.
Máme to štěstí, že žijeme v době nebývalého blahobytu, jaký historie dosud nepoznala. Jenomže ten blahobyt není náš, nevybojovali jsme si ho, neodpracovali. Lacino jsme jej zdědili společně s demokracií, kterou jsme jako všechno, co člověk dostane zdarma a bez práce, pokřivili, znetvořili, zohavili. Všechno máme, a tak chceme víc, chceme vlastnit, chceme nařizovat, chceme ovládat, chceme zraňovat.
Žákyně osmého ročníku ve třídě pořvává po učitelce: „Proč nás učíte ten dějepis? Nás nezajímá, co už bylo. My jsme generace budoucnosti!“ Bože, jak je to výmluvné a trefné… Budoucnost našich dětí bude bez znalosti historie (už to přece bylo!), bez klasické literatury (proč dnes nutit děti číst! koho to baví?), bez zbytečných encyklopedických znalostí (nikdy jsem to v práci nepotřebovala!) – vždyť to jsou všechno právě ty entity, které jsou dnes současné škole nejvíc vyčítány jako zpátečnické.
Ó, jen se podívej, jasnozřivý Hésiode, jak bude naše budoucnost nádherná! Jak fatálně ses mýlil, ty falešný proroku!
Nikdo však dosud nejsme schopni dohlédnout důsledky tohoto frankensteinovského experimentu. Jsme první, pilotní generace, která své děti přestala vychovávat, která začala vzdělání považovat za nepotřebné a přežité, která přeje líným na úkor pracovitých, která chrání hloupé před chytrými, která hrubé upřednostňuje před pokornými. „Mnozí první budou poslední a poslední první," píše se v Bibli. Takhle to však Ježíš Kristus rozhodně nemyslel.
Zatím nám ordinace dětských psychologů praskají ve švech, střediskům výchovné péče dochází kapacity. Kdo nemá omluvenku z pedagogicko-psychologické poradny, dnes jako by nebyl a pro systém se stal neviditelným. Děláme z dětí malomocné. Vytvořili jsme mechanismy bdící nad výchovnými institucemi, aby nevychovávaly příliš krutě, nepřiměřeně, aby nám nebylo upíráno právo stěžovat si, stěžovat si a stěžovat si… Učitelé se bojí učit, policisté mají strach zasahovat, OSPOD se krčí v koutě a zbaběle přihlíží. Zřídili jsme GIBS, aby měl zfetovaný lidoop v parku jistotu, že mu ze strany policie nebude zkřiven vlásek na hlavě. Máme Českou školní inspekci, kam zhrzené matky v opilosti zvrací svoje komplexy, a novodobí inkvizitoři jsou okamžitě připraveni naklusat v plné polní. Trpký návrat k předlistopadovému anonymnímu bonzování.
Pedagog si dnes musí připadat tak trochu jako misionář vnucující vzdělání domorodému obyvatelstvu, které o to ale pranic nestojí a zaslepeně uctívá kult dítěte. Ruku na srdce – málokdo se na základní škole s radostí a úsměvem na rtu učil lomené výrazy, názvosloví oxidů, prvoky nebo láčkovce – mnozí se tím však potom možná celý život úspěšně živili. A od toho je tu základní školství, dát mladému člověku povědomí o světě, dát mu rozhled a elementární základy vzdělání, než se rozhodne, čím chce ve svém životě být. Nicméně doba se posunula. V bermudském trojúhelníku českého školství učitel-žák-rodič se rozložení výchovných sil přeskupilo ve prospěch moderní rodiny, vedoucí svůj dějinný boj proti institucionálnímu vzdělávání. Proti známkám a konkurenčnímu prostředí, proti zákazu mobilů, proti vědomostem, proti domácím úkolům.
Nikomu není příjemné být kvůli škole v každodenním konfliktu se svými dětmi, jež často bláhově považujeme za jediné bytosti, které nás opravdu milují. Dnešní rodič však nabyl jakousi úchylnou představu, že místo práce na výchově vlastního dítěte bude pro něj pohodlnější vychovávat jeho učitele – z něhož si udělal lovnou zvěř. Zvrácený systém mu k tomu ještě navíc dává zelenou. Ty nejpokřivenější charaktery vytváří právě bezbřehá ochranitelská péče.
Historie se opakuje v cyklech. Vrátili jsme se zpátky někam na počátek 16. století, kdy se místo dialogu na misionáře přinášející víru a vzdělanost vystřelují otrávené šípy. Civilizace, v níž je nepřípustné vytáhnout dítěti z kapsy drogu, protože na to nemáme právo, kde se hloupost stala normou, kde se instituce hrbí před křikem parazitů a kde trestat hříchy je zakázáno, nemůže být zdravá. Taková civilizace nezadržitelně směřuje k zániku. Tak jako se zhroutily všechny velké civilizace v dějinách.
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
K Květoň Zahájský (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Podobné texty jsi tu již měl dřív, že? Já to zdaleka nevidím tak černě, tedy přesněji, zdá se mi jako bys tu házel všechny do čtyř pytlů. Všechny děti, všichni učitelé, všechny školy, všechny rodiče. Spousta věcí se mi samozřejmě nelíbí taky. I mě se třeba zdá podle toho jak čtu, nebo vidím vTV, že se snad každý šikanuje, že děti jsou panovačné, protože se jím nemůže dát pohlavek. Píšeš třeba, že jsme první generace, která přestala děti vychovávat, která považuje vzdělání za přežitek. S tím jako rodič a prarodič nemohu souhlasit. Výchova dětí pro nás byla vždy na prvním místě. Od malička jsme se jim snažili vštípit, že vzdělání pro ně musí být v první řadě. Protože výše vzdělání přináší kromě vyššího platu i větší míru svobody. Nikdy jsem je ale nebil. Náš nejstarší ode mě sice jednou facku dostal, protože na mě byl sprostej, ale moc dobře věděl, že si ji zasloužil. To byla vyjímka. Vždycky jsem byl pro zákaz všech tělesných trestů doma i ve škole, protože hranici mezi výchovným pohlavkem a ranou pěstí vidí každý jinak a jinde. Měla by být ale možnost trestat jinak než fyzicky. To že mají děti třeba své mluvčí, kteří mohou za ostatní diskutovat s učitelským sborem a vznášet své požadavky se mi líbí. Jsou ale velké rozdíly mezi školami i mezi učiteli. Mezi žáky, učiteli, a rodiči by měla být určitá rovnováha vzájemné vstřícnosti a pochopení. To je myslím to nejdůležitější. V tom má ale největší moc ředitel školy, na kterých záleží v prvé řadě. Hodně škody dělají ale samotní rodiče, kteří své rozmazlené děti neúměrně hájí. V tom s tebou naprosto souhlasím. Kolem škol by se mohlo ale diskutovat donekonečna. Za tvou úvahu jsem ale rád a vážím si ji. |
Z Zeanddrich E. (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
J Jinys (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Velká ignorace je vždycky zlá. Teď se asi opravdu děje ten pokus, že si každý vybírá svůj způsob vzdělávání, nedá se nic dělat, musí se počkat, jak to dopadne. Nejvíce jsou vystrašení starší lidí, mají zdravotní problémy a potřebovali by, aby jim když potřebují, někdo rychle a kvalifikovaně pomohl. Žádné až se mi bude chtít, až budu mít správnou motivaci, ještě jsem nezjistil, jak se to řeší, protože nikdo dosud nepodnítil můj zájem, abych se o to začal zajímat. A také šikovní řemeslníci jsou potřeba.... Četla jsem rozhovor s pedagogem, který učil v soukromé škole v zahraničí. Rodiče platili vysoké školné. Děti nemuseli chodit do výuky, nemuseli nic, jen na konci studia složit zkoušky. Prakticky to probíhalo to, že tři roky neměli o školu zájem a čtvrtý makali jak fretky. Bylo to velmi náročné na čas učitele, protože pro mladší žáky musel být zbytečně k dispozici a čtvrťákům pak poskytoval doučování mimo normální rozvrh. Ale měl to velmi dobře zaplacené. Takže fajn, to by mohlo být i u nás. |
Dnes se říká, že šikoký a povrchní rozhled je lepší než užší a hlubší. Je to asi i tím, že dřív bylo zlo spojeno s úzkým zaměřením na něco. Třeba irská zpěvačka Sinéad O´ Conor strávila v mangdalénské prádelně 18 měsíců https://medium.seznam.cz/clanek/lina-klimarova-30-000-zen-veznenych-v-magdaleninych-pradelnach-vcetne-sinead-o-connor-39334 nebo herec Oto Ševčík v dětství propadl z tělocviku https://medium.seznam.cz/clanek/kveta-houskova-knizepan-z-princezny-ze-mlejna-byl-nemec-a-v-mladi-musel-k-hitlerjugend-cesky-se-naucil-az-po-valce-37387 |
Jinys: myslim, ze ne. Agrese je vzdy agrese, na pripadu vysinuteho jednotlivce alespon vsichni vime, nebo alespon skoro vsichni, ze je to spatne. Je-li agrese a nasili posveceno statni moci a normalizovano je to o to horsi. |
Jinys: ale vzdyt to desive reseni potizi mladeho srace mnohem vice vypovida o absolutne nezvladnute reforme psychiatrie a celkove dost propustnemu systemu zdravotnictvi. Ale rozhodne to nic nevypovida o mlade generaci. Nebo snad rozpoutani valky na vychode jednim 70letym skrckem cosi vypovida o vsech 70letejch anebo zaprcatelejch? |
Jinys: no nevim, ale nevsiml jsem si, ze kdyz prijeli Nemci, Rusove anebo v unoru 1948 by obyvejny clovek neco zmohl, ovlivnil. Samozrejme byt na blbem miste v blby cas, je proste... blbe. Nerikam, ze vse lze ovlivnit. Jen si nemyslim, ze by za to mohla soucasna mlada generace. Svet se nemeni. |
jinys: jo to mas pravdu! Ale ja tentokrate myslel na ty nejmensi, ty zavreny zakladky, stredni etc. Ale mas pravdu, ze vejsky byly zavreny sest let. Ale napada me, ze hodnotit, ze se po valce nikdo nestrilel, nikdo si s nikym nic nevyrizoval, nikdo se nezabijel... mno...spousta lidi si agresi vybila tak jako "legalne" oblibene lyncovani, odsun Nemcu, to rozhodne neprobehlo bez krve proliti... |
Jezis proc tak apokalypticky? Nevim jak vy, ale ja na vychovu sveho syna rozhodne nerezignoval. Jak pise Ernst Curtius ve sve knihe Evropska literatura a latinsky stredovek, nadavat na prichazejici generaci to je tzv. Literarni topoi. A vubec mi prijde vtipny tohle to generalizovani a pofnukavani nad tim driv bylo lip. Jak nase a ta predchazejici a jeste i ta predpredchazejici generace byla lepsi nez ta soucasna a musim se usmivat nad tim jak ty prechazejici generace meli svet hezci, zelenejsi, ve kterem se jeste mohli vrazdit lidi v koncentracich a shazovali se jaderny bomby a popravovalo se ve smyslenejch procesech. Ne nejsem vyznavacem - ano, bude lip, ale rozhodne ano, bylo lip nikdy nebylo. To, ze jsou jiste instituce bezzube a nic nezmuzou, to jiste mate dilcim zpusobem pravdu, ale vzdy je to o lidech. |
Jinys: asi nerozumim te casti s cukrovkou. ale jo mas pravdu, je spousta neduhu, ktere se deji, treba kupovano si vzdelani, ale to je take problem skolstvi jako takoveho, proc vubec skoly mohou prijimat dary s kuprikladu socialni sluzby ne (coz neznamena, ze se tak nedeje, ale minamlne je to soucast kontrolingu. Pro ve skolstvi nejsou povinne supercize etc.? nicmene ani kupovani si vzdelani neni zadna novinka. |
Jinys: ano priciny valek byvaji slozitejsi (nevim co davaji na ct nemam televizi), ale kdo je agresor a kdo se brani vime vsichni jasne. Teda bohuzel to spousta lidi nevi a haji nesmyslne agresora a svete div se velka vetsina techto obhajitelu je z te starsi generace, to zas prijde smutne me. Samozrejme nic neni vsemocne, ani psychiatrie a jeji systemy, ale nahodou se v tomto odvetvi (parologii) dost pohybuji a vidim jak laxne, s despektem a prehlizenim moznych rizik se ke vsemu tomuhle pristupuje. A to od policie, pres psychiatrii az k politikum konce. No pravda v dnesni dobe je techto masovych vrazd nepomerne vice nez v minulosti, coz ovsem neznamena, ze nebyly, viz zminovana Hepnarova. Ostatne uz ve Svejkovi je zminovan ten hlupak Herostratos, ktery podpalil Artemidin chram v Efezu, aby se jeho jmeno dostalo do historie! Nicmene bych soudil, ze za tim stoji velky vliv medii, kdy kazdy hovado se muze vystrilenim skoly stat slavnym(sic!?). V muzi bez vlastnosti je krasne popsany takovy rakousko-uhersky Kajinek, ktere mu do vezeni chodi stohy dopisu obdivovatelek. A co takovy Babinsky?! Do dnesnich dnu se o nem zpiva a vypravi, pod nanosem legend a mytu je vsak prachsprosty vrah a zlodej, Jack rozpracovac, Robin Hood (opravdu bohatym bral a chudym daval?) - autor ma pravdu! historie se opakuje - nihil novi sub sole! A shrnuti? Odolnejsi, vzdelavatelnejsi, vykonejsi a skromenejsi (muzu byt hrdy na svoji pokoru?)... v cem odolnejsi? Probuh jak to lze srovnavat svet pred 80, 50, 30 lety. Vzdyt je to neco uplne jineho. Kdo z nas se setkal s tim, ze mu zavreli skoly na rok? To chceme porovnavat? Tak to si nevidime do huby. Vzdelavatelnejsi? Ano nauka jedne strany se do nas lila pod tlakem a devadesatkove vzdelavani vs dnesni zahlceni technologiemi a informacemi, to asi taky neni srovnatelne. Pry dnesni deti nectou - ctou, ale jinak. Nectou knihy, ctou texty, titulky, clanky etc. Otazka je co je gro veci? Kde se to bere? Dnesni generace se nezajima o dejiny, o vzdelavani, ale kdo to ma podnitit? Skola? Neb rodina? Kdybych nemel dedu, tak by me nikdy historie nezajimala, kdyby muj syn nemel me, tak jeho taky ne. Ano dobry ucitel zmuze ledacos, ale zaklad je v rodine. Paklize chceme nadavat na soucasnou generaci, nadavejme tedy sobe. |
Před rokem