Každodenní
Bermudský trojúhelník českého školství
Vláda schválila novou strategii vzdělávání Ministerstva školství do roku 2030. Podle ministra Plagy má „vzdělávání jedenadvacátého století rozvíjet klíčové kompetence, které děti potřebují, aby mohly prožít úspěšný život jak v rovině osobní, tak profesní...“
Co konkrétního si pod tímto vyhlášením má člověk představit, těžko říct. Wikipedie napovídá, že „klíčové kompetence jsou souhrn vědomostí, dovedností a schopností, které jsou důležité pro uplatnění člověka ve společnosti.“ A jsme zase tam, kde jsme byli na začátku. Ministerstvo školství dlouhodobě tápe a točí se v kruhu. Rádo by představilo úspěchy svých reforem a strategií, bohužel se však nemá čím pochlubit. A tak mlží.
Jedním z nosných pilířů nové strategie je důraz na formativní hodnocení, podle něhož se žáci nesrovnávají mezi sebou, ale hodnocení se zaměřuje na dosahování individuálních výukových cílů každého z nich. To úzce souvisí s trendem současné vzdělávací politiky MŠMT, jehož prioritou je pokud možno co nejdéle před rodičem ututlat, že jeho dítě toho moc neumí, a zároveň ho přesvědčit, že to u nás děláme moderně, pokrokově a hlavně individualizovaně. Reálně, když pak vedle sebe v lavici sedící žáci dostanou stejnou známku jeden za 3 chyby a druhý za 6 chyb, protože mají každý jinak nastavené výukové cíle, nejenže se v systému, který nemá jasná pravidla, nemůžou orientovat a nebudou mu rozumět, ale ti zodpovědnější se budou oprávněně cítit podvedeni, což logicky povede ke ztrátě motivace.
Velmi podobné je to se současným tlakem na odklon od klasických známek ke slovnímu hodnocení. Známka totiž přesně ukáže, kolik toho žák umí, či neumí, jestli se doma učil, nebo ne. A to se dnes nenosí. Žijeme pod diktaturou liberalismu. Některé alternativní pedagogické proudy dokonce tvrdí, že hloupé a líné děti neexistují. Strategie ministerstva proto počítá se snížením počtu dětí odcházejících na víceletá gymnázia. Na našich školách už se prakticky nepropadá, o to už je třeba si vyloženě říct. Učitel si navíc musí pětku na vysvědčení řádně zodpovědět a doložit na koberečku v ředitelně. Už sama představa, že by učitel psal každému ze svých sto padesáti žáků obsáhlé slovní hodnocení, je utopická. Nehledě na to, že za současného strachu z rodičů a České školní inspekce by se slovní hodnocení většiny učitelů smrsklo na stopadesátkrát bezobsažné „je šikovný, snaží se.“.
A o tom je celá nová strategie 2030+, jen samé prázdné, líbivé fráze. O jaké nerovnosti v přístupu ke vzdělávání se tu hovoří? Mladý člověk dnes bez výraznějších problémů doputuje vzdělávacím systémem bezplatně až k maturitě. Ta je rok od roku snadnější, ještě před pár lety by ji zvládl i lehce nadprůměrný deváťák. Paradoxně je ji však dnes schopno úspěšně absolvovat stále méně středoškoláků. Tuto podivnou nepřímou úměru ministerstvo nedokáže obhájit, a tak hodilo vinu na učitele a povinnou maturitu z matematiky raději odložilo. Prý až se učitelé matematiky naučí matematiku lépe učit.
Dalším zdůrazňovaným bodem strategie je výrazná redukce obsahu učiva. Copak už se nějaký atlet zlepšil snížením tréninkových dávek a seškrtáním stanovených limitů? Jako častý argument zaznívá, že by se děti měly ve škole učit jen to, co budou v životě potřebovat. No jo, ale kdo z nás v patnácti věděl, co bude v životě dělat? Copak jsem mohl tušit, že ve svém prvním zaměstnání využiju při pájení plošných spojů nenáviděnou fyziku? Že vzápětí budu muset při práci v baru umět perfektně počítat? Jak se mi při cestách po Rakousku bude hodit němčina? Že k publikování v novinách je nutné ovládat pravopis? Jednou třeba začnu hrát na kytaru, nadchnu se pro biologii nebo budu na univerzitě přednášet dějiny umění, bůhví. Život je nevyzpytatelný a základní škola do nás má v co největší možné míře natlačit všeobecný základ, který je odrazovým můstkem k naší pozdější seberealizaci.
Proč se dnešní děti nezvládají naučit to, co dokázaly generace před nimi? My si na rozdíl od ministerstva nemusíme lhát. Uvázli jsme v bermudském trojúhelníku učitel-žák-rodič. Zákopová válka tří vzájemně se nechápajících, znepřátelených světů. Škola se nemění. Učitel je profesně vybaven k tomu, aby dokázal žáka dovést k výsledkům. Žák jedenadvacátého století moc nechápe, proč do školy chodí a celkem logicky vnáší mezi dva žernovy, mezi nimiž je zmítán, rozvrat. Ale tak tomu bylo vždycky, nebyli jsme jiní. Co se však dnes výrazně proměnilo, je úloha rodiče, největšího nepřítele vzdělání. Nás se naši rodiče neptali, jestli nejsme učením přetíženi, jestli nás to učení baví, jestli není učitelka moc přísná, jestli si na nás nezasedla nebo jestli jsme si tu poznámku zasloužili. Víc než výmluvám pubertálního potomka jednoduše věřili názoru dospělého pedagoga.
Těžko očekávat pozitivní změny od ministerstva, které si samo platí neziskové organizace, aby rozvracely státní školství. České školství nepotřebuje další prázdné reformy a líbivé strategie, stačí škole jako instituci vrátit vážnost a začít vzdělání znovu vnímat jako hodnotu. Změna ale musí vyjít především z nás samých. Obraťme se od nevýchovy zpět k výchově. Nehledejme ospravedlnění pro vlastní výchovná selhání a začněme být zase na své děti přísní. Přestaňme jim lhát, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou. Zaslouží si znát pravdu. Buďme k nim spravedliví…
Komentáře
Už zjistilas koho jsem možná volil, teď zbývá už jen zjistit číslo bot a jméno matky za svobodna a můj kádrový posudek bude kompletní. Iracionální představa, že vysokoškolsky vzdělaní učitelé jsou většinově kreténi, zatímco všechni mladí do 18 let jsou všechno úžasná inspirativní stvoření, je přesně ten bermudský trojúhelník, v němž se naše školství v současnosti zmítá...
|
Mně vůbec nevadí, že lidé vědí, kdo jsem. To se dá poznat z toho, že nepíšu pod pseudonymem a neměním si opakovaně NICK. Jen mi přijde chorobné to zkoumat, kdo je Majaks, kdo je Zdenda, kdo je Luzz, kdo Vigan. Ale každý to holt máme asi jinak. |
Pozorovat a popisovat reálný život, Luzz - to je lepší než všechny studie světa. :-) |
Bohužel je to tak. Každý jsme zodpovědný za svůj vlastní osud. V osmi je to tom, že dítě důvěřuje dospělé autoritě, která ho vede správným směrem - a i ta je dnešními rodiči potírána. V pozdějším věku už to musí pochopit každý sám. Chápu, že míříš k známé floskuli, "že učitel musí žáka zaujmout". Ovšem přednášej o literatuře někomu, kdo nikdy nepřečetl knihu a ani to neplánuje. Uč žáka o únorovém převratu, když mu doma rodiče cpou do hlavy, že dějepis je k ničemu apod. |
Ale jako kazatel a ochránce liberálních hodnot a názorů bys přeci měl horovat za svobodu slova. "Nesuhlasím s jediným vaším slovem, ale přesto budu bojovat za to, ..." |
Že za všechno může všech 100 tisíc učitelů 40+ je ovšem také demagogie. Ne? Není to trochu fašistické? Ty nad 40 vyhodíme a očistíme tak učitelský stav... Strategie může vymýšlet ten, kdo stojí denně před žáky. Z kanceláře MŠMT ji fakt nejde napsat ani z výzkumů. A to se děje. Proto se tak metodika odlišuje od reality a vnáší do škol pouze chaos. |
Kytka, která nedokáže pochopit, proč pod ní nepřetržitě naléváme vodu, je odsouzena k uvadnutí... |
Mně naprosto nevadí, že jste "vypátrali" moji identitu. A jsem rád, že patříš k mým pravidleným čtenářkám. Jen doporučuju zajímat se více o obsah textu, než o autora :-) |
Zázname, o školství (na rozdíl od Luzz a Majakse) něco víš. proto respektuji Tvůj pohled, i když je zřejmé, že stojíme oba na opačném názorovém břehu. Otázka, co jsou to kompetence, byla jakýmsi úvodníkem ke komentáři. Já samožejmě vím (bohužel), co to ty slavné KOMPETENCE jsou - nic neříkající, prozdné slovo. Podobně jako třeba INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP, který je jen omluvenkou pro nespravedlnost, které se dopouštíme. Jak krásně se dá floskuli "individuální přístup" všechno schovat. SOFT SKILLS, win-win, všechn jen prázdná, šedá teorie... Když se dítě narodí v ghettu... Má garantováno bezplatné školství až do svých 26 let. Může z něj být vysokoškolsky vzdělaný člověk. Pořád nerozumím, kdo mu brání v rovném, přístupu ke vzdělání? Stačí chtít. A my pliveme na školství, že nedonutilo tyto děti CHTÍT se vzdělávat... Inkluze je v našem českém podání naprosto nepochopená, a proto zcela nefunkční a kontraproduktivní. Příklad, proč se dnešní žáci nenaučí to co generace před nimi? Třeba neschopnost středoškoláků absolvovat maturitní zkoušku (která je lehká i pro lepšího deváťáka). To není o množství učiva, ale přístupu ke vzdělání... Dril? Malou násobilku (a spoustu věcí v matematice) jinak než drilem nenaučíš. A často je to ta nejefektivnější cesta. Když to někdo umí zábavnou formou - fajn - ale zatím to tak v praxi moc nevypadá. Být k dětem spravedliví? To není o žádném shazování a vození se po nich. Jen tomu, kdo je líný, říct: "Jsi líný, měl bys to změnit!" Tomu, jehož výkony jsou na pětku, tu pětku prostě dát a ne psedomotivační jedničku. Oni rychle pochopí, že když to jde samo, není třeba se příliš namáhat. Dnes je zakázáno říst o žákovi, že je líný, hloupý nebo jen vyslovit ve škole slovo TREST. Ale to je na několikahodinovou debatu. Oba víme, o čem mluvíme, ale každý z jiné pozice. Tvé názory jsou přesně ta teorie z brožur a mateodik, hlásaná Kartousy, Feřtky, Čapky, Laurenčíkové apod. A ty, nezlob se, v praxi prostě nefungují. Já jsem spíše praktik a hodnotím to, co každý den vidím v praxi. Díky za Tvůj komentář k mému komentáři... |
1. Neaplikuji. Talentovaným, chytrým a pracovitým dětem občas třeba nabídnu těžší knihu k četbě nebo kreativní úkol, kde se mohou projevit - u těch to jde, ty totiž zpravidla mají o vzdělání zájem. 2. Třeba ty násobky čísel do sta. Je žádoucí, aby každému automaticky ihned naskočily. Jak se výsledky do hlavy dostaly, jestli drilem, či snad množstvím spočtaných příkladů. Nebo nějakou jinou, moderní zábavnou formou, jako to naučili Tebe. Ale hlavně, kdo chce, toho tyto věci ze základní školy naučíš snadno, rychle a bezbolestně, ale kdo nechce (což je kámen úrazu dnešního vzdělávání), pro toho je jedno, jestli na to jdeme moderně, nebo klasicky, zábavně, nebo drilem. A kde je vlastně hranice mezi zábavností a drilem?! Vyjmenovaná slova, anglická slovíčka, malá násobilka - prostě to do té hlavy nějak musím nacpat. Musím ovšem SÁM chtít... |
Podle výzkumů, které nic nevyzkoumaly, se právě tvoří tyto a jim podobné strategie. Proto to není nic než hromada nicneříkajících frází. Když bude Plaga chtít a přizvě mě, rád mu přijdu popovídat, co je v našem školství špatně. Na to on však má jiné a podle toho to také vypadá. A chceš data, příklad z praxe? Třeba slavný vznik RVP a ŠVP v roce 2005, které měly naše školství pozvednout do nebeských výšin. Právě od té doby však jde všechno do kytek. Co tedy čekat od další nové strategie z pera MŠMT?! |
S úžasem pozoruju, jak Vy dva, neliberálnější z liberálů, nejrovnější z rovných, jste absolutně netolerantní k odlišným názorům a oba úplně běsní očekáváte každý můj text... Díky za to. Protože přesně o této falešné libverálnosti dnešních liberálů ty texty jsou. :-) Pod rouškou pseudoliberálnosti nám uniká pravda. |
To sice ne. Ale lustrování, kdo jsem nebo nejsem, či koho jsem zaměstnancem, to už hraničí s posedlostí. To je znakem totalitářů, nikoli ctnostných liberálů, které zde hájíš. |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Protože by děti do cca 15 let "měly" mít trochu ponětí o tom, co je literatura? Protože je dobré pro společnost, aby mladí věděli, co je literatura? Protože to chce MŠMT? Osmileté dítě v Indii chápe, proč jde do práce za jeden dolar na den. |
p požadovaný záznam nenalezen (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
No, stát také není úplně synonymem pro společnost. Rozumíš psanému textu? Nabízím toho dost, žáci sice nemají zájem, rodiče nechtějí, abych to žákům předával, ale naštěstí mají zájem noviny. A to mě nabíjí. A proti mistrovi se budu stavět dál - dokud bude státem placenou loutkou v číchsi rukou... |
Mýtus o neschopném učiteli vychází z našich čtvrt století starých vzpomínek na naše někdejší učitele. Dost možná bychom je dnes z pozice dosplěých hodnotili jinak. Mýtus o autpritu školy podrývajícím rodiči, který zbržďuje vzdělání svého dítětem tím, že to nikdy a za žádných okolností není jeho chyba, je všude viditelnou realitou. Proč tu zajímavou knihu nedají druhákovi rodiče, kteří jsou jeho vzorem? Proč mu raději vrazí do ruky tablet? (mimochodem neučím 1-5) Já a učitelé máme dělat maximum... Ale neměla by ta otázka být postavena opačně? Proč děti ve vlastním zájmu nedělají maximum? Proč netlačíme na ně, když jde především o ně? |
S Savage Flame (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Mě zase před 20 lety učili úplně nudné Přemylsovce a pravěk, který mě nebavil, a úplně nudné větné rozbory. Myslíš, že jsem tušil, jak za to vše budu rád, když ve 33 začnu učit dějepis a češtinu? Copak vědec-chemik ví ve třinácti, že bude vědcem-chemikem? Základní škola má dát mladému člověku co nejširší všeobecný základ. Ta Babička a jí podobné mě také iritovala, říkal jsem si, jak tu četbu budu dělat úplně jinak. A pak přijdeš do reality a prakticky "nikdo" do 15 let není schopen vážnější knihu pochopit a docenit...
|
Ne ne. Já to rád udělám. Poutavě povyprávím třeba o "Kdo chytá v žitě", abych deváťáka zaujal, knihu mu půjčím z vlastní knohovny. Matka mu řekne, že ona taky nečetla a že to k životu nebude potřebovat - žák odevzdá matkou zfalšovaný referát. Realita 21. století. Dříve se v patnácti dívky vdávaly a chlapci téměř živili rodiny - dnešní děti v patnácti nechápu věci (knihy), které se kdysi na základní škole běžně probíraly. Lžeme si, že dnešní mladí jsou napřed. Ale jejich mentální vývoj se díky vzdalování se realitě naopak opožďuje. |
Moc nad školou dávno převzal rodič, to si moc neužívám. Prachy? Nejsou pravda sice zrovna vydřené, ale žádná velká hromada jich také není. A kritizivat změny, které vedou školství do sraček? Vyčítal bych si, kdybych s tím někdy přestal... |
A tady jsi vedle. Mě si platí stát - nikoli rodič nebo žák. To je další mýtus, který jste omylem přijali. Tady rodič není ten, kdo platí a může do všeho kecat. To platí pouze na soukromých fofr školách. Ve státním školství je objednatelem STÁT. Já nabízím to, že kdo chce, ten ty informace ode mě získá a bude dobře připraven. Kdo nechce... |
Nemyslím si, že bychom se měli přizpůsobovat tomu, "co je baví". To pak dochází až do takových absurdit, že učitelka dává do tajenky "citát youtubera Kovyho". Tak hluboko bych opravdu klesnout nechtěl... Byl bych rád, kdyby dějepis zůstal zachován. Možná je budu (stejně jako naši učitelé nás) nudit výkladem o Osvětimi nebo třicetileté válce, přesto si myslím, že by o tom mladý člověk měl alespoň okrajově něco vědět. Na tom schopnost učit nic moc nemění. A Babičku ani Erbena do nikoho cpát nebudu. Vidím kvalitu literatury úplně v něčem jiném. Rozhodně však ne ve fantasy nebo young adult. Goro, mám k dispozici čtenářský deník ze základky z roku 1984, kde má holka kraospisně rozepsaného Čechova, Hemingwaye, Čapka... Proč je to na dnešní záklaďáky příliš těžká, nepochopitelná a málo "zábavná" četba? A návyk kr čtení z rodin chybí - skola by na to však neměla rezignovat. |
Že jo. Skoro s vyznamenáním :-) Asi proto, že tam ještě učí "normální" lidé (učitelé)... |
Mnozí mí žáci neumějí číst, s tím však nikdo nic neudělá - kromě nich samých. Pak je pár žáků, kteří jsou mi vděční a budou na mě vzpmínat. Pro ty má pořád smysl tu práci dělat. Ty s Tvojí náturou bys v první řadě nedodělal pajdák - protože by podle Tebe byli všichni docenti a doktoři blbí kreténi, kteří to dělají nmeoderně, málo zábavně, špatně a dvacet let stejně... |
To se, troufnu si říci, děje. To je to nejjednodušší sdělení. Fakt si myslíš, že jsme my učitelé úplní kreténi? Fakt si myslíš, že neopakujeme snad tisíckrát, k čemu je vědění, vzdělání, poznání dobré? Kolikrát opakuju osmákům, že prakticky neumějí číst (ne tak aby četli něco hodnotného). A že literatura je nejdůležitější předmět (v nadsázce), protože v ní je popsán život. Asi je to věčný boj o motivaci, ale věř mi, v dnešní době se opravdu fatálně projevuje, že rodina a společnost poprvé v historii stojí proti škole jako instituci na straně "hledajícího" dítěte, které se ještě hledá. Rodiče se soudí, aby jejich děti nemusely psát domácí úkoly. Atakují PP poradny, aby měli papír jako omluvenku. Vykládají doma dětem, že oni taky nečtou, že knihy, dějepis, chamii nikdy v životě nebuou potebovat apod. |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Vzdělávací témata vs. žák 21. století = 90% toho je pro něho jiný svět a nebetyčná nuda. (jedině že by v Osvětimi byl zplynován nějaký youtuber) Víc než tlak na "zábavnou formu výuky" je třeba vrátit dětem vztah k poznání, vědění, k nasávání informací. Přiznejme si, všechny informace světa, potřebné k životu, nejsou jen a jen zábavné. |
S něčím s tebou souhlasím, s něčím ne, Stargazere. Máme to, co si zvolila většina, takže stěžovat si teď, je asi dost pozdě. Ne všechno je ale tak špatné jak si myslíš. Mnohé školy a výuka v nich je pokroková. Změny k lepšímu se vždycky těžko prosazují. V létě o dovolené jsem se byl podívat na Růžový palouček, místo kde odcházel Komenský přes hranice. Když jsem si tam o něm četl, mrazilo mě z toho, jaký to byl pokrokový člověk. Je až nepochopitelné, že za takovou dobu se toho tak málo změnilo a jeho myšlenky se těžko prosazují i dnes. Na druhou stranu naše děti se učily v obyčejné vesnické škole a nedá se říct, že by na tom byly hůř. |
Jistěže ano. Ale co když je mým dějinným úkolem učit žáky literaturu a co když je jich skutečně většina, co slušnější knihu nikdy nečetli? Jejich prvním kontaktem s knihou je často moje povinně volitelná četb až v 6. třídě. Referáty o knize za děti falšují matky. Je skutečně jen škola vinna, že děti nemají motivaci k učení a literaturu nevnímají jako předmět, jako hodnotu? |
Jo, až bude poptávka od žáků a od rodičů - mám dostatečnou kapacitu na to, abych jim byl více než dobrým učitelem literaury. Dokud však nebude soulad v tom, co je ve společném zájmu nás všech tří částí trojúhelníku, (a že já jediný z těch 3 částí k tomu mám jaksi profesně co mluvit), budu to dělat po svém. Než "zabavit" žáky bude pro mě pořád důležitějsí "předat" jim informace. Jo a ten plurál? Myslím tím jako my, tedy lid, či snad většinová společnost. Talže pokud Tě to nějak uráží, jsme to my všichni bez Majakse... |
p požadovaný záznam nenalezen (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
b bixley (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
To není vůbec náhodná příhoda. Nenajdeš mnoho deváťáků, co by si rádo přečelo knihu... bohužel. Kolik vyučovacích hodin strávils za posledních 20 let ve školní třídě, že podporuješ otřepaný, laciný mýtus, že soumrak současného školství stojí na neschopnosti učitelů zaujmout? Kolega dějepisář píše články pro Národní muzeum, fyzikář je okresním metodikem, matikářky dvacet let dělají pro žáky víc než oni zaslouží. Proč bych si vůbec měl myslet, že neschoponost žáků naučit se trojčlenku je v málo "zábavném a nemoderním" pojetí výuky? |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Nenalezný požadovaný zázname, KOMPETENCE jsou prázdná slova - protože jsou neměřitelé. Kompetence jako "zasadit informace do souvislostí a smysluplně je uplatnit ve svých životech" sice krásně zní, nicméně to nic neříká a o ničem to nevypovídá. Měřitelné je vědení, informace, schopnost řešit úkoly. Těžko můžeš informace smysluplně uplatnit, když žádné nemáš. Nebo jich máš jen velmi omezené penzum - jak se dnes od učitelů žádá. Já bych si nedovolil nikomu radit, jak to má dělat, jak má učit. Já pouze upozorňuji na věci, které se dnes ve výchvně vzdělávacím procesu dělají špatně. Žel bohu jsou to zejména právě ty věci moderní, nově příchozí. A stačí mi jediné, aby "moderní" pedagogika respektovala, že její pohled není ten jediný správný a necpala přes EDUin všude své pomýlené názory...
informace, které jim učitel chce předat, využili, kdyby nerozvíjeli nástroje k tomu, aby ony informace dokázali zasadit do souvislostí a smysluplně je uplatnit ve svých životech |
p požadovaný záznam nenalezen (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Takže na školní četbu úplně rezignujeme, když má dnešní "rodina" jiné priority..? |
To nejde. Musím zůstat a držet obrannou linii. Místo mě by přišli pokrokáři, co po dětech nic nechtějí, nedávají známky, nedávají poznámky a rozdávají maturity zadarmo. To by se s tím národem za pár let už vůbec nikdo nedomluvil... |
No, stáhli to odněkad z internetu. A já mu říkám: "Proč mi lžeš a falšuješ referát, když už nebyls ochoten knihu přečíst?" A on na to: "To mi poradila mamka..." A referát o knize začínal: "Tento film pojednává o..." Ale to není o jednom případu. Zadáš četbu a můžeš si být jista, že polovina celou knihu nepřečte a vykašle se na to... |
Zvládnout jej není velký problém. Jen člověk nesmí být přemoudřelý, sebestředný mudrlant. |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
S Safián (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
L Luzz (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Kdyby ses líp učil - takys mohl dělat učitele a nezávidět jim jejich plat. Šolství se ještě drží nad vodou právě jen díky zbylým pilířům, mezi něž se neskromně řadím. |
Stargazere, do 15 let ti nikdo knihu "nedocení"... buďto čte rád nebo nečte nebo čte "z donucení" povinnou četbu a jinak nic. Tady má podle mne nezastupitelnou roli /od velmi raného dětství/ rodina... těžko to dohánět ve škole. |
Vzhledem k tomu, kolik čistého času "na čtení" vychází na jednotlivého žáka je to na vytvoření návyku málo. Ale šlo mi jen o to, jak píšeš, že prakticky "nikdo" do 15 let není schopen vážnější knihu pochopit a docenit... Dítě pochopí jen to, na co ve svém věku má, a nedocení hned, ale v budoucnu... |
Když matka taky nečetla Kdo chytá v žitě, jak mohla zfalšovat ten referát? To jen na okraj. Učitel by měl přijít na to, jak zaujmout, má k tomu všechny předpoklady. Každý přece pamatujeme z dětství/mládí učitele, kteří měli osobnost, autoritu, zajímavé hodiny. |
Přesně, děti se dělí na ty, co chtějí, a na ty, co nechtějí.
Maximalizovat počet nemůže škola ani učitel - motivace musí vycházet zevnitř, popř. musí vyházet z rodiny, ze společnosti. A to se neděje.
Při nástupu do 1. třídy se děti TĚŠÍ, že se budou učit zpívat, kreslit, běhat a tančit. S tím ovšem škola, jak asi chápeš, nemůže vystačit. Přijde čeština, matika, vlastivěda a je rázem po CHUTI. Takže to, že škola v dětech zabíjí chuť se učit je často hlásaný, iracionální mýtus...
Neučíme se jen to, co nás baví. To bychom toho po absolvování základního vzdělání mnoho neuměli. Zpívat, kreslit, běhat a tančit...