Čtyři vteřiny
Stalo se dneska.
Byla moc hezká,
patřil nám chodník u kina.
Úsměv tak sladký
vrátil jsem zpátky,
pro mne jen běžná rutina.
Ladně šla proti.
K čemu se krotit,
nechci to nikdy po sobě.
Možná že vklouzlo
z mých očí kouzlo
do srdce této osobě.
Smála se vřele.
I když to celé
byly jen čtyři vteřiny.
Zvládám vše hravě,
hned jsem měl v hlavě
večeři, svíčky, peřiny.
Věci se dějí!
To přítel její
šel za mnou, úsměv na líci.
Hůř se to píše.
Hleděla spíše
ta slečna nad mou palici.
Komentáře
Kočko - Díky. Až bude u nás takový zážitek, tak dám v tom roce vědět... :)
Zeanddrichu - Díky. To já se na chodníku ohlížím, jestli za mnou nikdo nejde, když si potřebuju ulevit... :) |
Z Zeanddrich E. (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
L Lili. (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
d dadadik (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
K Kočkodan (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
L Lili. (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
No jo no - holt tohle přináší život. A se poser nic s tim nezrobiš... :D Tenhle ftípeček/situaci znám. Bývá omílána na síti poměrně často. Nicméně Tvé zpracování je brilantní! ;) |
N Nami 99 (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Dada, Benet - Díky.
Mě se nedávno stalo něco trochu podobnýho. V tramvaji na mě pohlížela pěkná paní, trochu mi narostl hřebínek. Až pak v zrcadle ve výtahu jsem si všimnul, že mám pěkně posranou bundu, zřejmě od holuba...