Kámen, nůžky, papír
Na chodníku ruka leží,
hrdě lidem kyne.
Leží pod Jindřišskou věží,
je to trochu jiné...
Kolem létá bílé chmýří
a nad věží supi.
K Václaváku člověk míří
bez své levé ruky.
Ukazuje ruka komu
prostředníček zdvihlý?
My bychom se gestu tomu
snad raději vyhli.
Z tohoto až srdce puká,
končetina pláče.
Nemá totiž, chudák ruka,
do hry spoluhráče.
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
Komentáře
K Kočkodan (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Teď již na náměstí stojí,
do mobilu zírá.
Nevšimnul si ztráty svojí,
v rameni je díra.