to ráno havran zvedal déšť z kaluží
Po bouřce v kalužích havran zvedal křídly deštěm promočená slova
pršelo jen pod růží
---
to ráno havran zvedal křídly déšť z kaluží
a Holan rozevřený na stránce dvě stě dvacet právě dopisuje perem faksimilie svůj první testament
Terezka Planetová
poletují v ní ptačí slova
vystlaná hrubozrnným pískem krásy světice
---
vysoko v horách
připínáš na oblohu po paměti sokolnické rukavice
na chvilku je ti zima
taková co nikdy nerozžíná utajená slova v tělech petrolejových lamp
mají rozestlaná žebra
zaznamenán přelet bránicí
už víš že ho uvidíš
a nic mu v tom nezabrání
na dlani začíná prosvítat tetování
Komentáře
l lawenderr_ (pismak.cz)
Před 3 týdny (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alegna (pismak.cz)
Před 3 týdny (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
i iiiii (pismak.cz)
Před 3 týdny (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Lído, pohledám toho havrana, on tu vodu opravdu zvedal, ale nemám foťák s objektivem, jenom mobil.. a ten někdy neumí vidět to, co vidím já. :o) |
Já už ji čtu napodruhé, teď pomaleji. Je to jeho rukopis, že, ale snažím se... :o)