vstupné jsou tři oči
Jsem strašně unavená
pořád spím
víc než máma před smrtí
:
Ve dne v noci mizíš ve hrách on line
pak piješ
(vím, že na mě myslíš i o půlnoci)
mám v chatu soundtrack To the wilder
(vím, že na mě myslíš)
vybrals mi tenkrát oči vlasy zbroj a přilbici
podal zbraň
stála jsem tam sama cítila tlukot srdce
bojovals mýma rukama
tak proč musím plakat?
ta píseň je krásná
vím že už nežijem
může být dítě kat?
:
A když řve
tříská o podlahu slovem stromy
říkám těm třískám něžně
podpalte oheň podpalte domy
i z třísek může být
dítě míza a slovo chci tě
:
V mlčení jelenů nehledám ozvěnu
spíš smrt krásných srnců
promiň
ale
zvíře řve jinde
v očích vlka najdeš kamennou sůl
odložíš do nich svůj kabát hůl poutníka
šelma se zalyká krví
krev se zalyká krví
kurví se s mršinama
vlk se kterým budeš vždycky sama
:
A ptáci zas klečí na hranici jara
a Morana a déšť
déšť v ránech kdy jsme nazí svou
pitoreskní samotou smíchanou s pachem nelidskosti
v těch ránech teskním
pod střechou stodoly bandaska od kávy a
provaz k přivazování tmy
azyl
Komentáře
Kdysi když jsem hodně spávala na posedu, chodily mi tam tři laně. Vždycky spolu, jako sudičky. Měla jsem je moc ráda. Vyhrabu fotku. Pak už jsem tam nemohla chodit. Je to poplatková honitba. Bylo mi smutno. A teď se objevily u mýho přestěhovaného posedu. Mají malého kolouška. Musí to být ony. Vždycky cítím takovou zvláštní vděčnost. Že jsme. A můžu zase uvidět. A tak mi to složení nahodilo tady Vás tři...vlastně čtyři.... :o) Děkuji. |
Taky se tu směju. Přežily. Protože chlapi jsou taky cítě. Oni jako že ne, ale jsou. A to je dobře. A to jejich maso má tolik šťavelanů, že na ně nesednou ani masařky. A to je taky dobře. Přijdou mi až jako posvátné. Asi jsou. |
A Alegna (pismak.cz)
Před 3 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alegna (pismak.cz)
Před 3 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
l lawenderr_ (pismak.cz)
Před 3 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Vždycky mě fascinovaly hry, v tom se dêtem asi podobám... a hrát hru s vlastním dítêtem je dobrodružství, kolikrát jsme si ve hře byli snad blíž než v reálném životě. Dítě je kat, jasně, no co už, dítě je ten nejlepší důvod, proč se trápit, třeba i proč umřít...a proč žít. Díky, že dítě je. |
Pro voříšek a taky pro Jiřího, děkuju.