velejemný líh/nutí/ slov
U potoka zase rozkvétají sasanky
jsi sám
měsíc jim srpkem potichu podsívá sukni
vůni i chuť
Kolikrát musíš ublížit zvířeti
než v posledním vzepětí
vypáře tvůj řev z břicha?
---
Prosím, prosívat jen bílé křemeny, co je nesezobou ptáci.
Pohádkové odkládat bokem.
Pěšina se ti nalepí na plosky nohou
bude se odrážet tvými patami
pohoupá loňské hnízdo
znáš něco opuštěnějšího?
křehkost uvázaná na pocitu náhlého smutku zaplaví krk
---
stále se vrací
němý k otázkám
kolikrát sis dal vyprat košili do šílenství chlastu?
řvals do něj
jelene stůj a netrub
jsem tu
tvůj spasitel a zkurvený ráj
tak umíraj
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alegna (pismak.cz)
Před 4 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Já všem moc a moc děkuji za zastavení a slova...Někdy nevím. Ale tentokrát se něco stalo. Jsem pověrčivá, svým způsobem. Tak snad... |
l lawenderr_ (pismak.cz)
Před 4 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
E Evženie Brambůrková (pismak.cz)
Před 4 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Bude to znít pitomě, ale prostě jsi mě rozbrečela. Nevím, odkud ty verše lovíš, do takových hloubek se nedokážu potápět, jen tuším, že existují. |
Před 4 měsíci