Arnošt se rozhlédl po městě. Petrolejové lampy začali právě lampáři rozsvěcet, koňská spřežení cválala domů.

Byl nespokojený se svým životem. Dělal účetního, ale chtěl něco... víc, něco... jiného.

Arnošt vykročil směrem ke kostelu. "Pane Bože..." řekl si "Jak by to mělo být v nebi? Když někdo něco chce, aby to tam hned bylo. Když chce s někým mluvit, ať to ihned jde, ať je dělí jakákoli vzdálenost... ať mluvit může. Mělo by jít tvořit přímo slovem."

Arnošta napadlo, že by při tvoření přímo slovem mohl přímo zadat pravidla a ta by se na danou věc ihned aplikovala. A svět by měl být jen ze světla a zvuku, aby byl čistší a nebylo tam utrpení. Ale je to asi nesmysl. Vrátil se ke svým knížkám, ale stále mu něco chybělo.

Inu... potenciální počítačový šílenec bez počítače, protože se narodil příliš brzo.