Literatura faktu
Egon Bondy
(20. 1. 1930 - 9. 4. 2007)
"Vstoupil" v sedmnácti,
chtěl s lidmi na ulici
volat "sláva", až přijde revoluce.
Takový byl dobytek.
V padesátých letech
bláznil jenom občas,
byl to nejlepší způsob,
jak zůstat naživu.
Pak šel do sebe.
Začal se přátelit s moudrostí
a obdivoval
předsedu Maa.
Za normalizace
donášel na svoje kamarády,
jenom když se mu to hodilo.
Filosofoval skoro furt.
V devadesátých letech
měl největší radost
z projevů pana prezidenta.
Řečnil na sjezdu komunistů.
Odstěhoval se do Bratislavy.
Aby se z toho neposral,
zůstal po celý život věrný poezii
a kouření cigaret v posteli.
Komentáře
Blíž jsem o něm moc nevěděl. Jméno jsem samozřejmě znal, a tak jsem si o něm něco přečetl. Máš pravdu. Lepší zemřít bezejmenný než takhle... Otázka je zda to je báseň, ale v tomhle případě to je jedno. |
No právě, Biskupe, už tím že na sebe strhávají pozornost, jsou nutně rozporuplní. Každý si na ně utvoří nějaký názor a nebývají to vždy názory souhlasné. Leda by nějaký žil někde vskrytu. |
D Dales (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
D Dales (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Egon byl mnohem komplikovanější osobnost. Například miloval ženy, a nejvíce ty, které ho uživily |
Rozporuplnost přece ještě nemusí znamenat nic špatného, ale jestliže někdo prokazatelně udával, a to i své kamarády, tak to byl obyčejný darebák.