Vratce
-
Vratce
-
I básně psát lze jasně,
z bázně krátce nehlasně,
o kráse snad, co vlastně.
-
V tichosti své bytosti,
jen s milostí změn v tichosti
verš, jenž nezveš lež, k zlosti.
-
A zase, jak ztracen v den
i sen jeden, že se přeš,
tak vratce veden strážcem.
-
Philogyny,
není. Já svoje básničky často ještě opravuji nebo dopracovávám příští den, někdy i později. Zde jsem pozměnil první sloku, proto jsem tu předchozí báseň smazal a napsal ji znovu. Když čtu jiné autory, tak si kolikrát říkám, kolik práce by ta jejich díla ještě chtěla. A nemuselo by to být podle mého vzoru. Ale jak to kdo vidí, tak to má.