Často sa strácam

Ještě nemáte svůj literární účet? Požádejte o jeho založení:

Po přihlášení získáte tyto výhody:

Publikace vlastních děl a zapojení do soutěží
Zpětná vazba od ostatních autorů, která pomůže rozvíjet Vaši tvorbu, a naopak možnost vyjádření svého názoru k dílům ostatních autorů
Funkce rozboru a ohodnocení díla umělou inteligencí (AI)
Přístup do veřejného fóra
Sémantické vyhledávání v naší databázi děl
Dynamické rozhraní s okamžitými oznámeními
Stanete se součástí komunity autorů s více než dvacetiletou tradicí

4. září

Součást sbírky:

Kto som

(15/38)

ubytovacie oddelenie

zatvárajú pred nosom

je večer

zostávam s veľkou taškou

na intráku bez kľúčov

lovím v pamäti

číslo izby kamarátky

nič len tma

od dverí do dverí stláčam kľučky

nikoho nepoznám

posledný vlak dávno odišiel

chytá ma panika

kde prečkám noc

samotná

neznámi ľudia

neznáme ulice

neznáme pocity

nepatrím nikam

dočista vytrhnutá

ako zub

ráno si lámem hlavu

čo mi chcú

tieto chronické sny

pošepnúť

Sbírka

Kto som

(15/38)

0
Pavouk 4. září, 19:17 1 Podobnými sny si lámu hlavu už v noci. Nebo se mi o tom jen zdá. Ráno už bývá pozdě. Díky.
Lída 4. září, 18:02 1 *
Cukuleta 4. září, 15:40 ×1 1 Úplně cítím tu hrůzu...
Gora 4. září, 11:11 1 Dobře popsaný (snový?) pocit, že nikam nepatříme... znám...
dadik 4. září, 7:41 1 jojo taky mám chronický sen nemůžu volat telefonem kam potřebuju dřív to byly nečitelné, rozbité číselníky ted se nemůžu třeba dostat na kontakty hmn :)
lastgasp 4. září, 6:32 1 Silné vyjádření bezmoci, hluboký pocit ztráty víry ve vlastní schopnosti. Tvrdé.