Autor nežádá literární kritiku
(bez vážné kritiky a výběrů)
mlze podala boty
Stála v hlubokém příkopu
měl kozí bradku a olizoval mlze mokré nohy
otrhávala šípkovému keři
z hrudního koše větve
ten den neměla ptáčnické rukavice
poranil ji
doma na ně bude věšet stěhovavé ptáky
z měkoučkého filcu
slovo věřím
ve vánočním staniolu vyhodí oknem
mlze podá boty
Všem kdo četli moc a moc děkuji, vždycky mám upřímnou radost. Hezky jsem si to napsala s tou botou, mám pocit, že jednou skončíme navždy spolu ale bude to někde jinde. Táhne se to už dýl. Mám prokousnutou nohu pod kotníkem, díra až do nebe. Tam nechci. Přemýšlím, jestli nemám jít raději k doktorovi, uvidíme ráno. :o) |
mlha vyvolává nostalgii, jen takovou lehkou z droboulinkých kapek, která skrývá svá tajemství, vykouzlila jsi krásné verše, je v nich poranění, touha po volnosti a pro mě určitá mystičnost |
Komentáře