autobiografické, experimentální, každodenní
Všechno se ztratilo (11. 5. - 11. 6. 2008)
próza i poezie života
Všechno se ztratilo
(11. 5. - 11. 6. 2008)
(…)
Koupil jsem si karimatku za dvě stovky u Řediny na Malém náměstí. Půjčil jsem si krosnu a spacák od Jakuba. Sbalil jsem se.
Poslech: rozhlasové „Toulky českou minulostí“.
Četba: články na Wikipedii.
Vstal jsem už v půl pátý. Vykoupal jsem se, oblík, vypil si čaj. Obul se. Vzal krosnu na ramena a cestovní tašku do ruky. Domov opustil v 5.15. Potom pěšky. Někdo mě svezl. Čekal na autobus v Předslavicích. Jel busem do Strakonic. Pak přes celé město ke škole. V 6.45 v JEDNOTĚ u školy (nákup zásob). Vyjeli jsme něco po sedmé. Počasí bylo krásné, teplota v sedm ráno 10°C. Jeli jsme přes Dobev do Písku (vila Emila Háchy), potom Písecké hory, Záhoří, Podolí, Bernartice, Opařany, Drhovice, Dražice, kolem Tábora, Chýnov, Obrataň, Kámen, kolem Pelhřimova, pak na D1, po dálnici severně od Jihlavy, zastávka u Velkého Meziříčí na tamní benzíně, jižně od Velké Bíteše, po dálnici jižně od Brna, dál po D1 severně od Slavkova, jižně od Vyškova, krásné moravské roviny, R46, Brodek u Prostějova, Haná, Prostějov (vzpomínka na myšlenka na Husserla a na Wolkra), stále R46, jižně od Olomouce, pak opět v dálce kopce, Lipník nad Bečvou, Hranice, Bělotín /?/, Polom, Starý Jičín, Nový Jičín, Hodslavice (tam už opravdové kopce + myšlenky na Palackého), Valmez, Rožnov pod Radhoštěm (sevřen mezi vysokými lesnatými vrcholy), tamní skanzen (kostel, valašský Slavín, dřevěné domky), kyselica za 30 Kč, je to tam hezké, potom Frenštát, kolem Kopřivnice, Příbor (myšlenky na Freuda, taky viděl jeho pomník), Frýdek Místek, R48, Český Těšín, most nad řekou Olší, polská hranice, severně od Cieszyna, E75, Skoczów, most nad Vislou (zde malá říčka), nejdřív ještě v dálce kopce karpatského pásma, později rovina (víceméně), večer v Krakově, kemp Krakowianka, kolem parky, kousek odsud trať nadzemky, v blízkosti nákupního centra Zakopianka a multikina City cinema, stan půjčený od Wajdy, večer sám do Zakopianky, kolem City cinema a ještě dál. Šel spát brzy.
Spaní mizerné (zima + hluk dopravy). Ráno vstal brzy a šel se podívat na baziliku v Sanktuáriu Božího milosrdenství, je to moderní nebo snad spíše postmoderní stavba, velice zajímavá, krása jistého druhu, pak busem do Wieliczky jihovýchodně od Krakova, prohlídka tamních solných dolů, hluboko pod zem po schodech (výstup pak výtahem), samá sůl, kaple sv. Kingy /?/, obrovské prostory, koupil si kus soli, pak do centra Krakova, náměstí plné holubů s kostelem Panny Marie a Sukiennice /?/, to náměstí se jmenuje Hlavní rynek, Wawel s katedrálou (gotika, renesance, baroko, klasicismus), pohledy na Wislu a Wamulu /?/, kostel sv. Františka s kopií Turínského plátna, galerie (v ní Leonardova Dáma s hranostajem), Jagellonská univerzita, různá působiště Jana Pavla II., návrat do kempu, k večeru návštěva židovské části města, fabrika Oskara Schindlera, různé synagogy, rozchod, večeře (smažené žampióny s rýží, bílé víno), návrat do kempu, chlastání na pískovišti.
Spaní o něco lepší, balení, demolice stanu, odjezd z Krakova, Osvětim, „Arbeit macht frei“, zděné baráky, 400 000 párů bot, hromady vybělených vlasů, přesun do Březinky, dřevěné baráky, veliká pláň, nejlehčí turistika a nejtěžší historie, plyno zbytky plynových komor, kousíčky kostí, památník, seminář na schodech, déšť, přesun pod střechu, focení kvůli projektu, odjezd, čerpací stanice těsně před hranicemi, utrácení posledních zlotých, most nad Olší, do Ostravy, ubytování v hotelu, pizzerie, bar na Stodolní, diskotéka.
Spaní výborné, odjezd z Ostravy, betonový srub u Darkoviček, vila zámek Rotschildů, do Kopřivnice, St auto pro Stalina, T613, krásné vozy všech kategorií, zpátky do Jižních Čech.
Dopoledne procházka na Kostelec. Četba Jana Rejžka.
Na kole zalévat na hřbitov (potom stejně pršelo).
(…)
(…)
(…)
(…)
Už nepršelo. Byl jsem v knihovně, půjčil jsem si „Válku s mloky“ a Krzemieńské knihu o Břetislavovi I.
Četba „Války s mloky“, usnul při poslechu Kritického klubu Jana Rejžka.
Dočetl „Válku s mloky“, napsal o tom do čtenářáku.
K večeru venku, cvičil se v mluvení.
(…)
Četba „Břetislava I.“ Práce na prezentaci o EU. Byl zalévat na hřbitově.
Půjčil si knihu „Neviditelný“.
(…)
Kolo ve špatném stavu.
Večer četba „Neviditelného“.
Dočetl „Neviditelného“.
Dopsal záznam o „Neviditelném“ do čtenářáku. Sbalil si věci na cyklokurs.
Kolo mi půjčil Honza R.
Strakonice – České Budějovice – Lišov – Třeboň – Jindřichův Hradec – Kunžak – Dačice – Jemnice – v. n. Vranov.
V autobuse četl „Břetislava I.“ od Barbary Krzemieńské.
Ubytováni v kempu „Pláž“ na břehu jezera mezi borovicemi. Dostal pro sebe celou chatku.
První výjezd: Lesná (větrný mlýn) – Čížov (zbytky Železné opony) – Hardegg – Felling – zpátky na naší stranu hranice.
Večeřel s Vencou, pak se Venca napakoval i na chatu.
Druhý výjezd: Cornštejn a Bítov. Prohlídka Bítova. Odpoledne bouřka.
Pěšky na Vranov, prohlídka.
Dvě hodiny na jezeře (plavba k Bítovu a zpátky).
Poslední výjezd: Hardegg, Retz, NP Podyjí.
Autobusem do Znojma. Jezuitské náměstí, Václavské náměstí, pivovar Hostan, rotunda sv. Kateřiny (jen zvenčí), sv. Mikuláš, pohled na údolí Dyje a na Kraví horu, Masarykovo náměstí a obchodní dům Dyje, Slepičí trh, koupil si knížku o Freudovi a „Dědictví ztráty“ od Kiran Desai, Šel šel se podívat zpátky do sv. Mikuláše, vylezl na Radniční věž, potom společně znojemské podzemí. Pak autobusem k třídního strejcovi do pálenice, degustace. Potom do Přímětic do sklepa, degustace, hudba /?/.
Návrat.
Ve Strakonicích čekání na vlak
do půl jedenácté
doma pěšky o dvanácté
absolutní rým
koupel
a spaní (TO PŘEDEVŠÍM).
Dočetl „Břetislava I.“ od Barbary Krzemieńské, pak četl „Dějiny Chorvatska“ a psal do deníku.
–
V úterý u nás průtrž mračen, seno odneseno až dolů na ves, hnědý rybník, bahno. + Rozpadla se sauna na sadu.
–
Večer četl „Dědictví ztráty“.
Četl Rejžka, taky „Dědictví ztráty“, dělal na prezentaci EVROPSKÁ UNIE.
Byl ve strakonické knihovně, půjčil si Sigmund Freud: „Přednášky k úvodu do psychoanalýzy“. Doma si z toho četl a pak o Josefu Váchalovi na netu.
Donesl k profesorce R. „Atakdáleatakdál“.
Četl Freuda.
Podle profesorky R. je možné „Atakdáleatakdál“ poslat do soutěže Voráček.
Četl Freuda.
AI hodnocení: 35 %
Předložený text funguje spíše jako osobní itinerář či hrubý sběr faktografického materiálu než jako hotové literární dílo z žánru memoárů. Záměrně volí extrémně strohou, telegrafickou formu, v níž se na stejné úrovni ocitají nákup karimatky, četba náročných filozofických děl i návštěva koncentračního tábora. Z literárního hlediska dílo trpí naprostou absencí jakékoliv reflexe, myšlenkové hloubky či snahy o budování atmosféry. Zcela chybí rozvinutější větná stavba a vhled do psychologie nebo emocí vypravěče. Ačkoliv dokumentární a archivační hodnota textu je pro samotného autora bezpochyby vysoká, pro nezaujatého čtenáře jde pouze o zdlouhavý suchý seznam míst a banálních úkonů. Jedná se spíše o hrubou kostru, ze které by se dal vytěžit zajímavý literární materiál teprve ve chvíli, kdy by autor zpomalil, zastavil se u klíčových momentů a obohatil telegrafický výčet o vnitřní popisy a literární přesah.
Silné stránky
Autenticita neupraveného deníkového záznamu.
Jasná chronologická osa usnadňující orientaci v čase a prostoru.
Vytvoření zvláštního kontrastu mezi banálními úkony a náročnou filosofickou četbou.
Slabé stránky
Extrémní stylistická chudoba a heslovitost.
Absence jakékoliv hlubší myšlenkové reflexe.
Neschopnost vybudovat atmosféru nebo vtáhnout čtenáře do děje.
Zcela odosobněný a strohý vypravěčský hlas.
Doporučení
Vybrat klíčové a nejsilnější dny a rozepsat je do plnohodnotných odstavců.
Přidat osobní úvahy a emoce vztahující se k prožitým událostem a čteným knihám.
Upustit od zaznamenávání banálních detailů ve prospěch hlubšího literárního zpracování.
@Lída: narodila jsem se v Jindřichově Hradci, v Třeboni jsem chodila na ekonomku a v Kunžaku jsem byl... Moc hezké končiny, kam se moc často nedostanu... |
narodila jsem se v Jindřichově Hradci, v Třeboni jsem chodila na ekonomku a v Kunžaku jsem byla jako malá na táboře |
Stejně jsi dobrej ;) Já bych si všechny ty zážitky nebyla schopná ani zapamatovat, natož tak podrobně sepsat.... a nejspíš ani prožít 🙂 Vysoké tempo a nabitý program, skutečně. |
@lastgasp: Píšeš to skvěle, máš svůj styl a vymezení, které držíš (vlastně si držel). Mně by tehdy n... Mně by dneska na diskotéce řekli už to samé. |
@Zajíc Březňák: Děkuji moc za návštěvu! Byly to fajn výlety. Do Polska jsem se od té doby vůbec nedostal, akorá... Píšeš to skvěle, máš svůj styl a vymezení, které držíš (vlastně si držel). Mně by tehdy na diskotéce řekli: "Vrať se do hrobu!", takže mě toto období minulo. |
@lastgasp: Dojem strohého turistického bedekru. Obdivuhodný průvodce životem. Děkuji moc za návštěvu! Byly to fajn výlety. Do Polska jsem se od té doby vůbec nedostal, akorát jednou - v roce 2020 - na hranice v Neratově, což je v Orlických horách. Tento telegrafický způsob záznamu mi alespoň umožnil vyhnout se některým trapným detailům, třeba jak jsem se na té diskotéce ve Stodolní pokoušel tančit (nikdy předtím ani potom jsem na diskotéce nebyl...). Přidám ještě fotku z degustace v pálenici u toho strejce našeho třídního, úplně jsem na to zapomněl... |
Komentáře