Kdo jsi?
zkopírováno ze starého Písmáku
Kdo jsi
éterická roztančená bytosti
v růžovém
s všeobjímající duší
s tváří vykrojenou z jemné husté mlhy
v rámu plavých dlouhých vlasů
s velkýma tmavýma očima?
tam kdesi za nimi
šťastný snový svět
přicházíš z něho těžce
do světa naší reality
abys nám řekla
že sem nepatříš
že nás miluješ
abys pípáním přivábila kosa
běhala za cizím psem
a objala cizí paní
než se nadějeme
odvlaješ k sobě
často se mi zjeví tvůj obraz
- čtyřletá sedíš na peřiňáku
z okna pozoruješ západ slunce
a voláš -
babičko, už jsi viděla něco tak krásného?
Jo, západy - ale i východy slunce apod. - to je boží balzám na lidské duše... :) |
@Philogyny: Já si na ni pamatuju, moc se mi líbila, je to krásná a křehká báseň plná citu. Když ji čtu, tak má... Dojala jsi mě, děkuju z celého srdce |
@Gora: Stačilo rozhodit matrace, napnout mezi židlemi a peřiňákem prostěradlo a ten nejlepší dětsk... Tak mě moc těší, že jsem vyvolala tolik milých vzpomínek, děkuju |
@dadik: ale ty bunkry tímhle stylem dělají děcka dosud :)nejrůznějším způsobem Je to možné:-), jen že mi naskočily ty dny z dětství při téhle půvabné poezii... |
@Gora: Stačilo rozhodit matrace, napnout mezi židlemi a peřiňákem prostěradlo a ten nejlepší dětsk... ale ty bunkry tímhle stylem dělají děcka dosud :)nejrůznějším způsobem |
Stačilo rozhodit matrace, napnout mezi židlemi a peřiňákem prostěradlo a ten nejlepší dětský "bunkr" byl zde... ano, peřiňáky by mohly vypravovat. A duchny a polštáře ještě z opravdového peří, to vše jsi mi svojí citlivou básní připomněla, Lído. Díky. |
@Evženie Brambůrková: Takto se dá básní obejmout. Nejlepší komentář ze všech, pro mne. |
Děkuji všem za čtení a krásné komentáře, hlavně u těch, co četli poprvé a u vás, co jste ji už četli, mě těší, že si pamatujete..je to opravdu už vzpomínka, děti se tak rychle mění :) |
Já si na ni pamatuju, moc se mi líbila, je to krásná a křehká báseň plná citu. Když ji čtu, tak mám pocit, že báseň ožije až u kosa, cizího psa a objetí cizí paní, protože tam už ji opravdu vidím. Nejlepší je pro mě závěr na peřiňáku, je prostý a právě proto se dotkne. |
Snová dívenka, která ještě neví kam patří, tak se loudá mezi světy, aby rozdávala radost. |
Jak je zajímavé číst verše, které v tichu odpočívají a objeví se na světle. Krása. |
Komentáře