Autor nežádá literární kritiku
Po laně
ráje
Ráno jsem chtěla shodit z kredence krabici mléka. Ne z hladu. Jen abych slyšela, že něco dopadlo místo mě. Po probuzení bývám nešikovná. Večer je to jiné. Večer si usmyslím zmizet.
Odcházím do Paříže, i když zůstávám doma.
Procházím Montmartrem, nakukuju malířům přes kostnatá ramena, hledám stopy starého Guyova příběhu v dlažbě, lížu zmrzlinu a kupuju šaty, které nepotřebuju. Na Saint-Sulpice mávám Catherine Deneuve. Třebas zahlédnu Monicu Bellucci.
„Víš, že má strašně velikou nohu?“
„Neblázni.“
„Fakt. Osmičku.“
A směju se. Protože i ty nejkrásnější ženy světa musí někdy hledat boty, které netlačí.
Pak přijde noc.
Ty píšeš komentáře. Já přepisuju svoje věty. Ty se tváříš tvrdě, já si oblékám pýchu. Sedí tam se založenýma rukama a říká mi, že první se neozývá.
Ve skutečnosti jsme obě jen unavené.
Neumím říkat promiň. Raději bych ti koupila zmrzlinu. Objednala steak. Přinesla kávu. Sedla si vedle tebe a čekala, jestli poznáš, že to celé nebyla výčitka, ale pozvánka.
Na třetí lavičce zprava u kašny bych pohupovala modrou teniskou se žlutou tkaničkou.
Kdybys přišla, nic bych nevysvětlovala.
A kdybys spadla do vody, do které čůrají psi a místní opilci, vytáhla bych tě. Půjčila ti svůj nový outfit, i když jsem ho původně chtěla obléct kvůli někomu jinému.
Možná bychom pak šly poslouchat Šrámkův Měsíc nad řekou. Já bych byla jedno velké ucho.
A možná bych konečně pochopila, že láska není omluva ani vítězství.
Někdy je láska jen modrá teniska se žlutou tkaničkou, která trpělivě čeká u schodů kostela, zatímco její majitelka předstírá, že už dávno odešla.
A pak by kolem prošly dvě kozy.
Jedna by se zastavila, podívala se na mě, podívala se na prázdnou lavičku a řekla:
„Méé.“
A mně by konečně došlo, že některé věci jsou tak složité, až je nakonec musí zachránit úplná blbost.
Koza. Nebo láska.
Možná obojí.
@Gora: Zajímavé zamyšlení. Koza je uzemňuje:-) Palec! Koza musí bejt! Díky!..:-) |
@8hanka: Ani ja som v Paríži nebola- keď už to vyzeralo, že konecne, prišiel covid...a kozy sú úžasné.... Je s tím práce. Mám nějaká zvířata, a když odjíždíme, tak se mi o ně stará mamka. Ta kozu měla. Jenomže bude mít za chvíli osmdesát, i když je vitální, tak ji nechci zatěžovat. Slepice a králíky ještě zvládne. Koza je velice inteligentní zvíře, společenské..myslím, že bychom si sedly..:-)) Hani, do Paříže se určitě ještě podíváme..:-) |
@Lída : ... krásně se mi vciťovalo, v Paříži jsem taky nikdy nebyla, ale s tebou se mi po ní hezk... Lidy, já se tam furt chystám. Už třicet let..:-) Ale jednou se tam dostanu. My s manželem jsme velmi necestující lidé, ale je to i tím, že jsme moc zaneprázdnění, hlavně muž. Ale měla bych jet s kým, přesto čekám, až bude mít on ten čas..JInak mám hodně nastudováno o Paříži, miluju francouzskou literaturu, film. Syn umí francouzsky, tak mi sem tam něco přeloží. Ty seš koza? Ale sedí to na tebe, že jo. Já jsem krysa...Charakterizuje je inteligence, přizpůsobivost, vynalézavost. Uplatní se v oblasti financí a úspěšné mohou být v obchodě, účetnictví a ve vědě. V lásce jsou vášnivé a oddané, ale mohou mít majetnické sklony a být žárlivé. A taky to sedí..:-) |
Ani ja som v Paríži nebola- keď už to vyzeralo, že konecne, prišiel covid...a kozy sú úžasné.. kamarátkina dcéra má koziu farmu na polosanote- kozy sa pasú na chránenom uzemí, ochranári na lúky priniesli aj sysle a zajace. Je to raj pre dušu aj telo- pre nich nikdy nekončiaca práca...a ten vzťah s kozami...niektoré kozlatá odchovala na fĺaši- keď ich mama odmietla- doteraz za ňou chodia ako za mamou.. túlia sa jej v náručí, božtekujú.. keby som mala o pár rokov menej, možno... |
... krásně se mi vciťovalo, v Paříži jsem taky nikdy nebyla, ale s tebou se mi po ní hezky procházelo :o), někdy je fantazie poutavější, než skutečnost v čínském horoskopu jsem koza: Koza je osmým znamením čínského zvěrokruhu. Je to velká parádnice, bývá opravdu hezká a šarmantní, má ráda eleganci a potrpí si na estetický dojem. Je milovnicí umění, krásy a přírody. Je ale spíše plachou, mírnou a slabší osobností, která většinou potřebuje silného partnera, o kterého se může opřít… |
@Květoň Zahájský: To mě, když osloví nějaký párek koz, tak je to většinou na pláži. Možná je tím, že málo navštěvuj... Kdysi jsem chtěla chovat kozy. Naštěstí mě od toho doma odtáhli. Soused má ovečky. Uklidňující.🙂 |
@Janina6: Po tenounkém laně. S odvahou a důvěrou... Dojala jsi mě. Raja z Písmáku? Kouzlo písmenkovéh... Jojo. Na ni. Krasne psala a byla a určitě dal je moc fajn.❤️ |
@Jarrda: Jemné zachycení vnitřního rozporu mezi touhou po blízkosti a vlastním egem, které tvoří siln... No my baby jsme občas kozy. Tak jsem to jimi chtěla odlehčit. Dekuji moc za milý komentář .🙂 |
@8hanka: Veĺá si mi pripomenula, okrem skutočných pádov aj tie ostatné...a dovolenku v Paríži, ktorú sme s... Ja v Paříži nikdy nebyla. Porad se tam chystám. Dekuji.🙂 |
Po tenounkém laně. S odvahou a důvěrou... Dojala jsi mě. Raja z Písmáku? Kouzlo písmenkového přátelství. Krásně napsáno. |
Jemné zachycení vnitřního rozporu mezi touhou po blízkosti a vlastním egem, které tvoří silný obranný blok otevřeného přiznání. Až po třetím přečtení, jsem pochopil závěrečný obraz dvou koz. Z počátku jsem ho vnímal jako absurdní či humornou pointu. Až pak jsem v tom uviděl hluboko skrytou 'devalvaci'. Je to škoda, protože předchozí část na mne působila psychologicky subtilnějším dojmem. Vlastní název 'Po laně' přináší do díla, zajímavé metaforické vyobrazení v několika rovinách. |
Veĺá si mi pripomenula, okrem skutočných pádov aj tie ostatné...a dovolenku v Paríži, ktorú sme si s deťmi venovali na Vianoce, bývanie neďaleko Montmartru, prechádzky pri Seine...a prišiel Covid. |
To mě, když osloví nějaký párek koz, tak je to většinou na pláži. Možná je tím, že málo navštěvuji Paříž. Ale modrá teniska se žlutou tkaničkou před vraty kostela vzbuzuje zajímavé představy. |
Komentáře