Studie k Peťulkovi
Studie k Peťulkovi
Ta malá ústka křehká
otevřela cele srdce mé,
vždyť jaká mluva lehká,
nejkrásnější slovo zlacené
nejněžněji umí říct.
„Zdeničko, pojď si hrát,“
tak nikdo říci neumí,
„že tě má Přemek rád,“
jak háj bříz zašumí,
rolniček jeho hlas.
Snad i já takový býval,
kdož ví, dávno tomu,
jen vím, že jsem míval
tutéž chuť jíti domů
v hrátek čas.
V duchu říkám si jen
tak znát a přeskočit
ten mládí lehký sen,
zahledět se do očí,
vědět, jaký budeš.
Bezstarostné jsou, ano,
tvé chvíle a žití.
Tvé oči nechť ráno
jen mírové sytí,
bez hrůz války,
o které ještě ani nevíš,
Peťulko.
Moravský Beroun, duben 1955
@K3: Tak to musel mít rád i on tebe, Přemku. díky za přečtení. Máš pravdu, později jsme byli opravdoví přátelé. |
@Lída: moc pěkné @Čudla: Dobře se četlo. /* Děkuji vám za přečtení a těším se z vaší spokojenosti. |
@Radovan Jiří Voříšek: Až klasické dílo, řekl bych Díky za pozoruhodné hodnocení. Pamatuji, že to byl úžasný klouček naší sousedky, kterého jsem si oblíbil. Tátu neměl. |
Komentáře