Zahodiť
zbavujem sa starých vecí
oblečenie
časopisy
šálky
staré záclony
roky triedim
naspäť vraciam
nerozhodná
veď sa zídu
niekedy
zrazu
viem aj zahodiť
neľutujem ničoho
čo viac rokov
leží v skrini
nie je nikoho
bez milosti
na hromadu hádžem
jedno za druhým
príliš dlho
riadila som v sebe
prácu v byte odkladala
moje ja
na prvom mieste
s chabým výsledkom
jednoduchšie
je upratať dom
cokoli člověk vyhodí, pustí se toho, ať je to věcné, či jen emoční, uvolní místo jinému a navíc, když člověk na ničem nelpí, jde se mu světem svobodněji :) |
Je to hezky postavené na běžné každodenní činnosti. Za mne: "Doma ji nesnáším, v práci mi nevadí." Líbí se mi ten konec: 'moje ja na prvom mieste s chabým výsledkom jednoduchšie je upratať dom'. Jako čtenáře jsi mne dostala! Na konci jsem si uvědomil, že jsem vlastně nečetl o úklidu ve fyzické podobě. To poslední slovo 'dom' to se mi fakt líbí. Neříkáš ve svém těle, ale ve svém domě, ve své duši, ve svém svědomí... |
Obraz vlastnictví svého já. Skvělě vyjádřený pocit boje s hromaděním a emočním poutem vzpomínek. Těžko vyhodit malou mušličku z pláže, kde byl pocit prvního polibku. |
To staré kdesi ve mně asi ani nejde vyhodit, spálit, spláchnout nebo recyklovat. Netrápí mne to, to vše jsem přece já… |
Komentáře