Pohozený den u silnice leží,

zvednu ho, i když není zrovna svěží.

Stejně jako já má už lepší časy,

dávno za sebou, bez doteku spásy.

A tak dáme si šanci z druhé ruky,

bok po boku jdem - sekáč bez záruky.

Odřený kabát, mám i srdce svoje,

které utíká před výstřelem z boje.

R: U všech svatých, taky s Diem:

Carpe diem? Carpe diem!

Jeden vyhodí, co druhému slouží,

poztrácený lesk není vadné zboží.

Ten den, co navíc mám, tak nezahodím,

nechci ztratit těch 24 hodin.

R: U všech svatých, taky s Diem…

Dole u řeky sednem si a v tichu,

vychutnáme si kouzlo okamžiku.

Spěchat není kam, za čím ani za kým,

řeka stejně ví, kudy moře najít.

R: U všech svatých, taky s Diem…

Na jeho konci řeknu „na shledanou“,

kdoví, třeba se i zázraky stanou.

Zvoláme to své: „Ještě hoří svíce!“,

když se potkáme někde u silnice.

R: U všech svatých, taky s Diem…