Odpoveď známemu neznámemu básnikovi
Já vím, že to tady je inkognito, ale přesto bych rád věděl, jestli jsi mladá a krásná, nebo starší a krásná. Verše máš krásné. Plné citu. Ale cítím z nich smutek.
mladá krásna
keď som šťastná
ak prevláda bolesť
neistota smútok
stará žena
s vyhasnutým pohľadom
nie názor môjho zrkadla
vidia to aj iní
duša si čmára po tvári
čo cíti
neschopná sa skrývať
prezrádza ma navonok
- portrét Doriana Graya
žitie má svoje pravidlá
vlnovky vrcholy dná
zlé pomaličky odchádza
už tuším
zasa budem krásna
Já_ Na rozdíl od Tebe_ Ti chválím vše. Ale tohle se Ti téda hódně povedlo! Eh. Ani moc nečtu nepíšu... Nemám silu. Či čo? Číčo. Ale teď prostě musím... Pro Tebe: |
tomuto rozumiem...bez ohľadu na fyzický vek človek môže byť krásny a aj je, ak je šťastný, ak si dokáže užiť naplno chvíle pohody, lásky, stretnutí, čohokoľvek, čo poteší hoci len na chvíľu...a duša ostáva mladá, ak jej necháme slobodu...na rozdiel od Jarrdu nemám pocit, že by ti niekto ublížil netaktným slovom, ale možno sa mýlim...a ....si /zase/ krásna... |
Cítím z díla, že 'hlavní hrdince' bylo ublíženo netaktním slovem. Vyřčené slovo se nedá zatáhnout zpátky ani párem těch nejsilnějších volů. Netaktně vyslovené slovo v člověku zůstane déle, než by tušil ten, kdo ho vyslovil. Domnívám se, že báseň je odpovědí. Líbí se mi metafora: 'duša si čmára po tvári čo cíti neschopná sa skrývať' . Zároveň krásnou metaforou je vyjádřena myšlenka na konci. |
Komentáře