z roztržené pohádky
Usnula na posedu
bylo to v Radimi
když v tom jelen
zahrabal zadními
zjistil že má soka
jako by mu
vypad z oka
troubili hlasitě
troubili tence
zaklesli parohy
zaklesli do touhy
až spadli pod nohy
zlatými zlatými
čiplence z Radimi
Pod stromem ležely parohy
stál u nich melanický išák
černý jako dokořán otevřená noc
s křížem na zádech
Budulínci padali
pod nohy
roztržené pohádky a nešlo to zastavit
než s ní odešel
změnili se v ohlodané kosti
a možná to byly jenom
přezrálé lesní jahody
@Philogyny: Janino, určitě nesmrděl, to nikdy. Já nedávno našla jeden malinký, připomněla jsi mi, jdu pohledat... To jsou náhodou super starosti! Jsem zvědavá a držím pěsti. |
@Philogyny: Cukuleto, dostala jsem tři cukety, dvě zelené a jednu žlutou, jdu z nich v letu něco upéct ... Tak sť se Ti gastrodílo.podaří! |
@Janina6: Ta je krásná. Neznám nikoho, kdo by dokázal psát o lese na jedné straně realisticky, a zároveň h... Janino, určitě nesmrděl, to nikdy. Já nedávno našla jeden malinký, připomněla jsi mi, jdu pohledat, která kapsa, snad ho neztratila. Dneska budu dávat fotopast na opačnou stranu, chtěla bych ji vidět s tím vajíčkem. To jsou starosti, že... |
@Cukuleta: Tva poezie je napínavá od začátku do konce 🙋♀️🌲🦌 Cukuleto, dostala jsem tři cukety, dvě zelené a jednu žlutou, jdu z nich v letu něco upéct k večeři... děkuju. |
@Gora: Čtu tě pokaždé a věnuji tichý tip, protože se mi tvá poezie skutečně zamlouvá, je niterná a mn... Já jsem si toho všimla, už dávno. Myslela jsem si, že je to někdo jiný, koho mám ráda. Někdy se z formy vyklopí bábovka, postaví se na nohy a všechno je naopak. :o) Já mám teď tu ruku, zasáh asi nějakou větší cévu. Ale pořád věřím. |
Ta je krásná. Neznám nikoho, kdo by dokázal psát o lese na jedné straně realisticky, a zároveň ho "překládal" do tak úžasného jazyka poezie. Působí to současně. Jsem s tebou v tom lese... a k tomu jsem ještě v jiných, nepopsatelných končinách. Taky obrázky z dětství mi naskočily, donesla jsem si tenkrát z lesa ulomený parůžek, nebyl jelení, jen srnčí. Naši mi ho vyhodili, že prý smrdí... ;) |
@Philogyny: A jsem ráda, že tě zase jednou vidím. Mi ty vázané moc nejdou, tady ji mám tak trošku jako parodi... Čtu tě pokaždé a věnuji tichý tip, protože se mi tvá poezie skutečně zamlouvá, je niterná a mně hodně blízká. Jenže když přijde choroba, není na umění pomyšlení... |
@Gora: Phil, první i druhá část se ti povedly, čtu se zatajeným dechem podruhé, potřetí, užívám si to..... A jsem ráda, že tě zase jednou vidím. Mi ty vázané moc nejdou, tady ji mám tak trošku jako parodii na limerick... Pak jsem se rozkecala...Jinak jsem přidala kunu, zkusím dát ještě foto past, jestli ji zachytím i s těmi vajíčky, možná bych ji mohla dát dneska na druhou stranu, kudy si je odnáší....děkuji ti. |
@Pavouk: Až zase brzy půjdu časným ranním lesem, budu trochu víc očima hledat černé lišáky a pozůstatk... Myslím si, že taková setkání jsou jednou za život. Jednou se mi stalo to samo se srnou a pak s divočákem v křoví, ale to jsem pomalu couvala já, byl nasratej, protože jsem po něm střelila... :o) Děkuji ti. |
Phil, první i druhá část se ti povedly, čtu se zatajeným dechem podruhé, potřetí, užívám si to... Mohla by ses s přehledem věnovat i vázanému verši... Také název básně je skvělý. |
Až zase brzy půjdu časným ranním lesem, budu trochu víc očima hledat černé lišáky a pozůstatky Budulínků. Díky za to. |
@Kásim: sám lovu neholduju, ale mám hromadu příbuzných, se kterými jsem dřív trávil moře času n... Jsou, že. Nikdy bych s nikým neměnila. |
Když jsem se ráno probudila a slezla dolú na ty jahody, tak tam stál. Nikdy jsem neviděla tak obrovského černého lišáka. Stáli jsme naproti sobě a dívali se jeden na druhého. Pak se otočil a šel. Já na ty jahody…nejde na to zapomenout. Chtěla bych se dožít toho, aby mohl člověk fotit očima…🌞 |
sám lovu neholduju, ale mám hromadu příbuzných, se kterými jsem dřív trávil moře času na posedech...neopakovatelné zážitky |
Komentáře