Autor nežádá literární kritiku
krkavci po nocích kradou snění
Krkavci po nocích kradou snění
mění můj obličej
potichu kradu to jejich vlčí hlad
---
připnula jsem ti na spárky déšť
ale ten nesmyl tep
měsíc pluje mezi mraky
teplo zápěstí ke mně otáčí hladové oči sýce
tvoje taky
---
každý svatý v orloji zvlášť
kde bydlela bolest schovaná pod pláštěm?
nahlas ji nikdy neodříkáš
---
ubírám červánkům na délce
šířku měním očima vydloubnu z důlků déšť
mysl se toulá po krajinách kde křídla krájí nach
a slepec šlépějemi poví vodícímu psovi
že oči z tůní nevstaly
---
jen ticho krmené pohádkami u o lesních vílách
až se z toho roztančila můra lapená světlem lampy
otevře pátý pád potoka a
planá jabloň co s ní potajmu bdím bude otloukat kukaččí jablka o pikolu dětství
budu svůj němý kat
vím to
Píšeš, že jsi krmičkou telat a všech zvířat. Děkuji za tu krásně vydatnou menáž i za krkavce, můry a Pavouky… |
Je to starý text, začínám si ukládat. A budu ráda za každou připomínku. Děkuji! |
transformace to vedla jak asistenční pes od nočních dravců tiše do pohádky* |
Komentáře