Byla to přednáška jako každá jiná. Mistr Graham vysvětlil, proč je meditace užitečná, popsal instrukce, jak ji provádět a potom celý sál následoval jeho vedení.

Potom, když seděl ve své šatně vedle sálu, pozoroval, jak se dovnitř jako vždy dobývají novináři, kterých bylo tím víc, čím byl slavnější. Nikdy žádný rozhovor nedal.

Ale teď se rozhodl jinak. Napadlo ho, že jednoho novináře pustí a řekne mu něco ze svého života.

Vybral si mladíka, který vypadal zvědavě. Nechal ochranku pustit jen jeho.

Mladík ihned vychrlil:

„Čemu vděčíte za ohromný úspěch vašeho učení?“

„Víte, hochu,“ začal mistr Graham, „ono to celé bylo v sebeobraně.“

„V sebeobraně?“ nechápal novinář.

„Narodil jsem se na území Ameriky, které se nazývá Bible belt neboli biblický pás. Naprostá většina lidí tam dogmaticky následuje různé přísné křesťanské denominace...“ vzdychnul.

„Ale mě od mládí fascinovala meditace,“ pokračoval Mistr Graham, „Tak jsem musel vysvětlovat, proč chci takhle v meditaci zřít Boha bez prostřeníka, místo se na Něj napojovat prostřednictvím kněze v kostele. Taky jsem homosexuál, což bylo v těch křesťanských denominacích zakázané, musel jsem argumentovat pro svobodu partnerského soužití...“

„No a jak jsem tak argumentoval a v sebeobraně vyvracel argumenty protistrany na různá témata, kde jsem nesouhlasil, tak tím se začalo vynořovat vlastně celé to moje učení, zkrátka tím tlakem vznikla pevná stavba, která až dodnes pěkně funguje.“

Novinář byl tak vyveden z konceptu, že ho nenapadla žádná další otázka.