Všechno se ztratilo

(16. 12. - 24. 12. 2006)

(…)

Myslím, že na ten slučák nepůjdu, absolutně nemám chuť dneska někam jít.

Připadám si trochu vyhořelý, nějaký prázdný. Připadám si zbytečný, slabý a bezvýznamný. Co dělat, když nic nemá smysl? Kde najít útěchu?

Asi půjdu ven, musím se projít, je to ubohý.

(…)

Včera odpoledne jsem koupil dárek pro Matěje – knihu „Po stopách prvních Přemyslovců I“, stála 320 korun. Byl jsem v tom knihkupectví s Vencou, prošli jsme spoustu dalších obchodů.

Dnes jsme se dívali v hodině Čj na Kytici, ten film jsem už jednou viděl, knihu mám vypůjčenu a přečtenu.

S tou „Bílou velrybou“ nemůžu hnout, snad stihnu něco přečíst během prázdnin.

Viděl jsem Fandu V.

Po skončení vyučování jsem odnesl svůj batoh s učením k S. do kabinetu. Pak jsem šel do sekretariátu pro 220 korun za jízdenky do Prahy. Potom jsem šel na internet a četl jsem si tam v Literárním doupěti.

Šel jsem pak do Prioru, kde jsem koupil nějaký diář na rok 2007 pro Jakuba jako vánoční dárek. V Jednotě dole u polikliniky jsem si koupil svačinu.

Jeli jsme na dvě skupiny. Já jsem byl v té druhé. V 16.40 jsme jeli ze Strakonic do Štěkně přes Slaník. Ze Štěkně jsme jeli do Kestřan přes Nové Kestřany. U kostela na nás čekal S. Podívali jsme se na dvě rozpadající se tvrze za kostelem, pak jsme šli na faru. Je to taky barabizna.

V prvním patře jsou dvě místnosti, které se dají vytápět malými kamínky a dvě další místnosti, které se nevytápějí. Když jsem poprvé vstoupil do hlavní místnosti, ve které se už topilo, ucítil jsem zvláštní vůni hořícího dřeva, staré prkenné podlahy a kamenných zdí a bylo mi rázem jasné, kde jsem tu vůni prve pocítil, bylo to v Úlehli, v dědově chalupě.

Nastěhoval jsem se do jedné z nevytápěných místností spolu s Vencou, Zelím a R., R. se potom zase odstěhoval, tak jsme tam spali jen tři.

Večer se hráli hry. Pak jsme rozbalovali dárky pod improvizovaným stromečkem, který byl vlastně větví z jabloně.

Později přijel kamarád našeho třídního, kněz. Je to ještě mladý člověk, asi tak ve věku S. a zná to tady u nás. Ptal se na Vencu B. od nás ze vsi a říkal, že hrával (on, kněz) v Předslavicích na varhanách.

Pak jsme šli do kostela, pěkného barokního kostela a seděli jsme v lavicích a kněz něco říkal a pak bylo chvíli úplné ticho, to když si sedl také do lavice a vyzval nás k úplnému mlčení. Potom se začal v tom tichu nahlas modlit.

Šli jsme nahoru na kůr a zpívali koledy. Kněz hrál na varhany. Vrátili jsme se na faru.

Hráli jsme hry a zpívalo se, kněz později odešel. Seděl jsem na židli a díval se do ohně v kamínkách. Dvakrát jsem přiložil. Před půlnocí jsem šel spát.

V noci bylo chladno. Vstávali jsme v šest, já jsem byl absolutně nevyspalý a bylo mi hrozně. Šel jsem do hlavní místnosti a vypil sklenici vody.

Sbalili jsme se rychle. Po sedmé jsme opustili faru. V 7.50 jsme byli u školy, jeli jsme objednaným autobusem.

Ve škole byla pohoda, ale naštval mě Venca. K obědu bylo džuveč. Po obědě jsem šel na autobusák. Cestou jsem byl dohnán jedním kamarádem z 2.C a šli jsme pak spolu. Na autobusáku jsem čekal na autobus společně s Důšou, jel do Nišovic a já jel do Všechlap.

Doma jsem se vybalil, vykoupal jsem se a šel jsem rozdělat. Potom jsem hrál na počítači, pak jsem dělal nějaké soubory a poslouchal hudbu.

Večer jsem pomáhal mámě s bílou a hnědou čokoládou, lili jsme hmotu do formiček a po ztuhnutí jsme je vyklápěli.

(…)

Ráno jsem vstal až v 7.40. Potom jsem si přečetl noviny a pak jsem si četl z „Toulek českou minulostí 2“. Uklízel jsem a psal do deníku, potom jsem vyvezl popel a naházel ho lopatou do kontejneru. Máma jela s Jakubem na poslední nákup před Vánoci.

Až do 12. hodiny jsem si četl. Potom jsem se díval na Simpsonovi. Máma s Jakubem přijeli z nákupu. Koupili mimo jiné tři krásné kapry. Pomáhal jsem sklízet nákup. Pak jsem si zase četl.

Po obědě jsme se šli s Matějem podívat do Chrasné po nějakém vánočním stromku, ale nic pořádného jsme nenašli.

Pak jsem rozdělal. Večer jsem se díval na televizi a četl jsem si. Jakub s Matějem zabili ryby. (…)

Vstal jsem v 5.45. Potom jsem se nasnídal. Pak jsme šli s Matějem pro stromeček, přinesli jsme ho až od Kamenné. Od 8.30 do 10.00 jsme ho zdobili. Pak jsem poslouchal rádio, díval se na televizi a četl si z „Toulek českou minulostí 2“.

Později jsem se střídavě díval na televizi. Četl si ze svých deníků o vánocích 2005 a 2004 a krátil jsem si dlouhou chvíli.

Potom jsem loupal brambory a protlačoval jsem je přes síťko do mísy, to samé jsem pak udělal s vajíčky a mrkví. Pak jsem to zamíchal, takto vznikl základ pro bramborový salát. Jakub teď porcuje ryby na řízky. Píši do deníku, je 14.51.

Šel jsem rozdělat do kotle. Máma s Jakubem a Matějem pokračovali v přípravě bramborového salátu. Já jsem hrál na počítači Battlefield. Potom jsem se díval na televizi. Pak jsem pomáhal s rybí polévkou, máma smažila řízky.

Mezi šestou a sedmou jsme večeřeli. Potom jsme se dívali na pohádku „Anděl Páně“. Až asi v půl deváté jsme rozsvítili svíčky na stromečku. Jeden papírový řetěz začal hořet, naštěstí jsme ho hned uhasili.

Pak se rozdávali dárky. Dostal jsem myš k notebooku, abych si nemusel stále půjčovat Jakubovu. Dále jsem dostal flashku, nějaká prázdná CD a knihu „Kronika života a vlády Karla IV. krále českého a císaře římského“, jo, a ještě jsem dostal tisícikorunu.

Potom jsem se vykoupal.

Matěj dostal od Jakuba MP3 přehrávač a Jakub s tím přehrávačem pak něco dělal u mého notebooku. Já jsem si četl z knihy, kterou jsem dostal.

Asi v půl jedenácté nebo o něco později jsem šel spát.