Autor nežádá literární kritiku
Vám Jane Palachu
Vám Jane Palachu
Už zase vnucují nám cizí řád,
práskači, bachař, první mezi všemi,
ukáží, jak se množit, přibývat,
začerní nám i nebe pochodněmi.
Začerní v srdci černočernou tmou,
co matky vynesly až z hloubi nitra,
budou se tvářit, že nic nechápou,
že skutečný svět narodí se zítra.
K čemu nám bude zdola zemi žrát,
jak studna živit tělem kořeny?
My v kořenech se budem objímat
a živí budou v mrtvých vězněni.
Ať promění nás v peří, jejich stíny
budou jen marně bodat do peřiny!
před1973, 2002
@Safián: Díky za pochvalu. Ve své kategorii je určitě nejlepší. I když takové Moje století ... Moje století... Nalistovala jsem si ji. Ano, ta je skvělá - a opět: smutně aktuální... Ona dobrá poezie je zřejmě aktuální vždycky. Zase jsem si ráda početla ve tvé knize. |
@Gora: Jedna z tvých nej, tedy z těch, co jsem měla možnost číst. Skvělý sonet o osobnosti Jana Palacha ... Díky za pochvalu. Ve své kategorii je určitě nejlepší. I když takové Moje století ... |
@Radovan Jiří Voříšek: Krása sonetu se silným sdělením. Obzvláště ty dva jamby 6 a 8 cinknou mezi trochejemi. Sonet, a... Radovane, vidím to stejně. Sonet může být o čemkoli, jeho tématy mohou být jak ty nejzávažnější otázky, tak ty nejnesmyslnější slovní hříčky. Proto mi vadí, že současní Jeleni Přemoudří používají pro takového Rilkeho nebo Mallarméa označení udržovatel sonetu. Mohou za to Jiří Kolář a spol. Razil cestu nových postupů. V poezii se mu to příliš nedařilo, zato ve výtvarném umění dosáhl světové slávy. |
@Janina6 : Výborná... a nadčasová. Ano, otázka je věčná. Státy a národy, které příliš vzdorovali, nakonec podlehli přesile. Např. polabští Slované se rozplynuli v saském moři a zanikli, Židé, kterým Římané zbořili chrám a zlikvidovali stát. Cervantes napsal o tomto problému hrdinskou hru Numancie, kde všichni v obleženém městě se raději sami zabijí, než by se vydali do rukou nepřítele. Karel Veliký stavěl lidi na dobytých územích do neřešitelné situace. Jeho Buď přestoupíš ke křesťanství nebo hlava dolů neslo se ztrátou původní víry i nemožnost posmrtného shledání s předky, které bylo její součástí. Základní hodnotou je život. Bez něj ztrácejí ideály význam. |
@Jarrda: Na první pohled vidím vzdor, úzkost i naději. Mám pocit, jako by báseň vznikla z osobní zkušenost... Koncem 60. let byly, přes veškeré uvolnění, represe prvního poúnorového desetiletí příliš živé. Byla tu možnost, že srpnová invaze skončí krvavým terorem. Palachova oběť, zamýšlená jako protest, vyvolala otázku, zda není příliš absolutní. Vždyť tam, kde není život, není už proti čemu protestovat. |
Jedna z tvých nej, tedy z těch, co jsem měla možnost číst. Skvělý sonet o osobnosti Jana Palacha a nejen... Formálně i obsahově vynikající báseň. |
Krása sonetu se silným sdělením. Obzvláště ty dva jamby 6 a 8 cinknou mezi trochejemi. Sonet, ač letitý útvar, mi přijde nadčasový. Osobně se se sonetem nadřu a tím pádem je ve výsledku upachtěný. Žádný z těch několika, které jsem kdy napsal, nemá tuhle lehkost. |
Na první pohled vidím vzdor, úzkost i naději. Mám pocit, jako by báseň vznikla z osobní zkušenosti a prožitku. Není to dílo, které mi stačilo přečíst jen jednou - potřeba se zaměřit a přemýšlet. Odměnou je pak několika veršů, které doznívají v hlavě. |
Komentáře