Kurta Cobaina 27

Ještě nemáte svůj literární účet? Požádejte o jeho založení:

Po přihlášení získáte tyto výhody:

Publikace vlastních děl a zapojení do soutěží
Zpětná vazba od ostatních autorů, která pomůže rozvíjet Vaši tvorbu, a naopak možnost vyjádření svého názoru k dílům ostatních autorů
Funkce rozboru a ohodnocení díla umělou inteligencí (AI)
Přístup do veřejného fóra
Sémantické vyhledávání v naší databázi děl
Dynamické rozhraní s okamžitými oznámeními
Stanete se součástí komunity autorů s více než dvacetiletou tradicí

6. července×1

každodenní

6. 7. 2026

Čím déle jdu ulicí Kurta Cobaina,

tím je delší

(už jsem dávno minul

barák číslo dvacet sedm

a přitom se vleču jak duch).

V hlavě mám jen myšlenky,

ty žroutky naděje,

a žádný východ z nich.

Kapky deště padají mi do ksichtu.

Nevím, co v ruksaku mém je,

ale bolí mě srdce i záda

a kdekoliv z té ulice vylezu,

budu se svým batohem

na autobusové zastávce

v tom nekonečném dešti sám.

0
Zajíc Březňák 8. července, 15:46 @kort: aspoň máš batoh To je fakt, dík.
kort 8. července, 7:52 1 aspoň máš batoh
Zajíc Březňák 7. července, 14:33 1 Děkuji všem.
Janina6 7. července, 9:24 Skvělé.
Lída 6. července, 20:29 Dobře zachycená nálada
K K3 6. července, 18:04 1 Ten ksicht to dost kazí, ale i tak.
J JiSo 6. července, 17:21 1 V nebi ržá Splašený kůň, kolem národ Psích Vojáků. Úkroky stranou, ty ti zlomí vaz, někdo tak končí, jiný začíná. Blankytnou modř chtěj´změnit v čerň, nevznikne nic, než fádní šeď. Moře se bouří, vlny už se dmou, lepší vyhořet, než jen vyhasnout. Král je mrtev, ať žije král, je to příběh i Kurta C.? Než starý obsah v novém balení, lepší vyhořet, rez nikdy nespí.