Autor nežádá literární kritiku
Půjdeme spolu do chrámu?
V americkém kriminálním seriálu si lidé hráli na upíry a vlkodlaky.
Jeden z těch vlkodlaků se zamiloval do upírky.
Měla být svatba, ale pak se provalila jeho minulost vlkodlaka.
V ten moment se upíři a vlkodlaci dali dohromady, ačkoliv jinak se tuze nenáviděli a potrestali odrodilce.
Nakonec ho zabila sama nevěsta.
Lidé se snaží popřít sami sebe, aby nakonec potvrdili, že nikým jiným být nemůžou.
Lidskost je velmi nelidská.
Není nad to mít zahrabanou lásku na zahrádce pod stromem.
Ta nezradí.
Žádný princ se nepřizná: ZABIL JSEM PRINCEZNU.
(Když utíkal před drakem.)
Kdo má rád svědky svojí zbabělosti?
„Ona se doň ho zamilovala o odešla s ním,“ tvrdí králi.
A ten mu raději věří, protože jsou oba dva urození.
Na podlaze leží zmuchlané prostěradlo.
Čichám k němu.
Byla tady?
Byla tady vůbec někdy? (Princezna)
Kašlat na realitu.
Bez toho nemáme ponětí co to je.
Je to jen naše kotva.
Bohapustá agitace.
PS.
Mám víru, že drak tu byl.
Než jsem šel spát, tak jsem ho dal kus vařit do pomalého hrnce.
Vzbudila mě vůně.
Není nad to mít zahrabanou lásku na zahrádce pod stromem. Ta nezradí ...nebo v žaludku. Jako kudlanka, nebo černá vdova |
Vskutku, nejchutnější je kousek draka z pomalého hrnce. Tudle ho měli na farmářským trhu u kostela.. |
Nejvíc mě uklidnil ten pomalý hrnec. Konečně někdo ví, že i draci potřebují změknout, než se z nich stane víra. Výborný* |
Tipuju, že guláš z draka asi bude dost pálivej. A tipuju i tohle dílo. |
Komentáře