do pasek
Jedeme v autě
stmívá se sněhem do pasek
jednou rukou držíš volant
druhou mou nohu
viděli jsme vlka
jak prchá od dědiny na chvíli zastavil nabíral do očí světlo pro tmu
jednou nás zadáví les
bílý jako tyl po krvi svatý
jako mé svatební šaty
AI hodnocení: 84 %
Brilantní básnická miniatura mísící pocit důvěrné intimity se syrovou, mrazivou fatalitou přírody a odevzdání. Autor svrchovaně zachází s metaforami, kdy propojení instinktu zvířete, nevinnosti sněhu a krvavého plátna rýsuje intenzivní estetickou i existenciální zkušenost s obrovským přesahem.
Silné stránky
Úchvatná, mrazivá obraznost
Dokonalé vybalancování intimity a hrozby
Mistrná formální práce s pauzami ve verši
Slabé stránky
Druhá strofa může působit lehce zašifrovaně
Doporučení
Žádná zásadní doporučení k úpravě struktury
@Kásim: klíšťáci znalci, vědí, že tam je nejsladší 😂 každopádně držím palce Taky se směju...děkuju! |
@Philogyny: Já vám moc děkuju, tolik chvály si ani nezasloužím, pak tu mám až strach jít. Vkládám si pomal... klíšťáci znalci, vědí, že tam je nejsladší 😂 každopádně držím palce |
Já vám moc děkuju, tolik chvály si ani nezasloužím, pak tu mám až strach jít. Vkládám si pomalu texty z počítače, poslední dobou se mi nějak zadýchává, tak dělám pořádky...Omlouvám se, zítra ráno musím na odběr krve, mám na vybranou, klíšťovka nebo borelióza. Není mi dobře, spíš zle. Doktora doslova rozchechtali klíšťáci, dva ze čtyř u rozkroku a zrovna těm tam zůstala kusadla. Prej erotomani...čert ví... :o) |
Já se moc ráda připojuju ke Goře. Tvé řádky jsou natolik osobité, prožité skrz naskrz, že nemůžou nechat čtenáře chladným. Nádherná pronikavá poezie. |
-- přeřadíš na trojku, když všimneš si na něm obojku.. :) rád jsem se svezl na zadním sedadle mezi nákupem a granulemi.. :) |
Obrázky jsou natolik úchvatné a silné, že tvoje báseň /aspoň mě/ svádí k návratům. Tvá poezie je výjimečná a do pasek to jen "potvrzuje" Každá tvá báseň by měla být ozdobena výběrem. Tato má ten můj:-) |
Zvláštní atmosféra, vzpomněl jsem si na to, jak jsme kdesi v Nevadě hledali místo pro táboření a přišel se na nás podívat obrovský los, pak odešel a my jsme nevěděli, jestli se nám to zdálo. Zanedlouho na to vlk. Stál tam a po chvíli tam nebyl. |
@Janina6: Setkání se zvěří u silnice (nebo přímo na silnici) na mě vždycky silně zapůsobí. Co tu děláš, tad... Ja nikdy ty oči svítící u silnice nevidím. Muž vždy a třikrát uz se zvěři boural. Ja nikdy. Taky me to občas napadne, ze ja jim přejíždím přes rajon, ne ony mne. |
Setkání se zvěří u silnice (nebo přímo na silnici) na mě vždycky silně zapůsobí. Co tu děláš, tady nemáš být, chce se mi křiknout, ale nějaký vnitřní hlas oponuje - třeba tady nemáš být ty ... Nedávno jsem jela na kole a z dálky vidím přicházet po poli srnu, zastavila jsem, abych ji nepolekala, ale ona se nesla elegantně jak princezna a přešla tu silnici po přechodu pro chodce!!! Málem jsem z toho kola šla k zemi 😂 |
obdivuji tvou schopnost tvořit obrazy jak od Archimbolda. Ze zdánlivě obyčejných slov vysekneš scénu, nad kterou by i David Lynch suše polkl |
Stmívá se sněhem do pasek...nabíral do očí světlo pro tmu... atd... a už jsem v pasti tvé poezie |
Komentáře