Dílo se účastnilo soutěže Tematický den Poezie - 3.TD Poezie
Včera na hřbitově
Hrbatá vrba trčí
vzhůru kořeny
sajícími teskno ze žluklých misek
prašivých koček hrobníka.
Sirovodík útrobami proniká
Roj vdechnutých mušek z kontejneru
dráždí průdušky i žaludek.
Do vzpomínek hlubokosti
bělají se kosti
Stahy léta.
Návštěvníky velebena
je smrt holá věta
s tečkou jako pomník pro Erbena
@(Anonymní): Hlubokosti / kosti ... to víš, to my básníci můžeme, všechny ty rety/mety/kulomety..., po rán... Jasně, jen že by mi víc sedly pouze ty dvě stručnější, ale je to tvé... mávám, jasan:-) |
@Gora: Poe by zblednul strachy... zručně napsáno, prostřední mi přijde "upovídaná" od stručnější první ... Hlubokosti / kosti ... to víš, to my básníci můžeme, všechny ty rety/mety/kulomety..., po ránu točit klikou lanovky při snídání teplé žemle a za mávání větvi jasan... |
Poe by zblednul strachy... zručně napsáno, prostřední mi přijde "upovídaná" od stručnější první a třetí strofky. Hlubokosti / kosti se mi nějak nezdají. |
taky nevěříš na tečky? Přemýšlím, proč tam chodíš - možná pro tu marnost, tam chodit, nebo jen chodíš - a píšeš :) Líbí se mi: do vzpomínek hlubokosti bělají se kosti. Dneska si o tom budu přemýšlet :) díky |
Komentáře