V jídelním světě se Adam pobavil s nejlepšími přáteli a samozřejmě snědl co nejvíce oblíbených pokrmů.

Z jídelního světa přešel Adam do automobilového závodního světa. Jel Formuli 1 a samozřejmě vyhrál. Na stupních vítězů bylo nádherně, slečna, která mu donesla pohár, ho krásně políbila, což mu připomnělo, že už dlouho nebyl v lesním světě a nemluvil se svými vílami.

A už se procházel pěšinkou mezi stromy. Ihned přiběhly víly a jedna z nich jej chytla za ruku. „Byl jsem v automobilovém světě, víš,“ prohlásil, „vyhrál jsem závod.“

„To je nádhera,“ usmála se víla, „,mám ti zatančit?“

„Třeba později,“ povzdechl Adam, „měl bych takové zvláštní přání: chtěl bych mluvit s dalším reálným, živým člověkem.“

Software víly se napojil na centrální server, kde se podobné zvláštní situace vyhodnocovaly. Během milisekundy došlo ke konverzaci asi tisíce agentů.

„Adame, víš: bohužel, vzhledem na tvé stálé štěstí a  s ohledem na bezpečnost nemůžeme toto tvé přání splnit.“