Autor nežádá literární kritiku
tak jedou páni
tak jedou páni
tak jedou dámy
a tak jedou husaři
Lesem jdou stíny
mnichů kapucínů
nad ránem
vsáknou do živých
chuť pájeného cínu a olova
pod ponor vánočních lodiček
od břehu k břehu jsi mi četl
než dítě spadlo z postele
teď kope sádrou SOS do kachlí
podlahy
má berle a
umřel děda
dítě se nedá
nastěhuje do postele koně
byli si podobní
taky voněl
obrokem a senem
ale pohádky
pohádky četl obrovským skleněným okem
jenom děda
frkal a funěl
nikdy by mě nedal
Všem posílám veliké poděkování, naskočila mi včera brzy ráno, když šla s Chadem lesem. Snažím se hodně brzy. Když kdysi umřel, spadla jsem z postele, byla s maminkou na poště a už jsem věděla Pamatuju se, jak jsem tou sádrou třískala o dlažbu a na všechno. Měla jsem ho moc ráda. Oba dědečkové mi říkali Svatuško. Pak už nikdo. :o) |
Nejsilnější jsou někdy verše, které nic nevysvětlují...jen otevřou dveře do místnosti, kde už jsme kdysi byli.* |
Takhle jedou páni.... Elišky nejoblíbenější houpání - hopsání na kolenou ještě teď občas po mně chce moc hezký psané melodické .... ta sádra? snad nic dramatického |
@Benetka: Byl jsem v Brno v hrobce kapucínů. No.. myslim že to není nic co by jeden musel. Ale tak aspoň t... Tak raději bych byla tím koněm... :o) Díky, Bene. |
Byl jsem v Brno v hrobce kapucínů. No.. myslim že to není nic co by jeden musel. Ale tak aspoň to jejich heslo že? TO CO JSTE DNES VY BYLI JSME I MY. TO CO JSME MY BUDETE I VY. |
Komentáře