deli

26. června

Mimo kategorie

41

37

13

o samotě

Autor nežádá literární kritiku

Parapet


Každé odpoledne se vyklonila z okna s půlkou rohlíku. Nejdřív z něj vždycky trochu uždibla. Jedla. Ne proto, že by čekala holuby. Spíš, aby na chvíli nebyla jen nábytkem ve vlastním bytě.

Jednoho dne přiletěl. Neposkočil hned k drobkům. Přistál na parapetu a díval se na ni.

„Ty ses taky přišel jen podívat?“ usmála se.

Holub naklonil hlavu, jako by otázce rozuměl.

Ulomila první kousek. Nešel pro něj. Ulomila druhý. Pořád nic.

Až pak udělal několik drobných kroků a zobl si přímo před její rukou. Zůstal stát tak blízko, jak si dva cizí mohou dovolit.

Od té doby přilétal skoro každý den.

Sousedi říkali, že si ochočila holuba.

Ona věděla, že si jen dva tvorové, které život posadil na okraj, našli jeden parapet.


Komentáře

deli

30. června, 9:50

@kort: i pan Tesla měl svého holuba, když žil na sklonku života v hotelu...

O Teslovi nevím. Jen o Hrabalovi, ten je měl v nemocnici.

Díky moc, korte..


kort

30. června, 8:41

1

i pan Tesla měl svého holuba, když žil na sklonku života v hotelu...


deli

29. června, 17:21

1

@Philogyny: Taky mám aplikace. Ale u hub jsem zůstala s tím, co sbírala jako děcko. I jidášovo ucho nechává...

To je hezké.🙂

Ja nenechávám nic, protože většinou houby najdu, ale miluju les.


Philogyny

29. června, 16:54

1

@deli: Ony jsou určitě i nějaký aplikace. Ale já mám radši knížku. Abych ji mohla dat do batůžku. Baby s...

Taky mám aplikace. Ale u hub jsem zůstala s tím, co sbírala jako děcko. I jidášovo ucho nechávám srnčímu, muchomůrky červené Štefelovým kravám. Aspoň maj hezké sny, když je hodně teček…🌞


deli

29. června, 16:48

2

@Cukuleta: Děkuju! Mrknu... dnes jsem zrovna v Megakn.vyzvedávala knížku pro vnučku 😆

Ony jsou určitě i nějaký aplikace. Ale já mám radši knížku. Abych ji mohla dat do batůžku. Baby se mi směji, protože tahám i malý atlas hub, ony mají ty aplikace v mobilu. A jednou nás ta aplikace málem otrávila. Protože ta jedna furt říkala “ to je stoprocentně jedle “. Houby. Nakonec jsme to všechny vyhodily. Lepší atlas nebo nesbírat co neznám. Tož když se spleteme u ptáků, tam to nevadí.🙂


Philogyny

29. června, 16:38

1

@deli: Když mi zemřel bratr, po tragické nehodě, chodívaly jsme s mamkou pracovat na pole a pokaždé se ta...

Nikdy nevíš. Manžel se domluvil s maminkou, (byl to čistokrevný mamánek), tak, že až umře, pošle mu znamení. A nic. Ani nevěděl, že umřela. Byl nějaký přepadlý... Já taky hned tak taky něčemu nevěřím, jsem až moc racionální, ale ten holoubek byl.


Cukuleta

29. června, 16:06

@deli: Hele, na Megaknihy, tam nakupuju nejvíc...Nový kapesní atlas Ptáci, Jonthan Elphick, on tak dost ...

Děkuju! Mrknu... dnes jsem zrovna v Megakn.vyzvedávala knížku pro vnučku 😆


deli

29. června, 16:05

1

@Cukuleta: Jeee... pošleš mi odkaz, prosím? Abych nekoupila ňákou blbost

Hele, na Megaknihy, tam nakupuju nejvíc...Nový kapesní atlas Ptáci, Jonthan Elphick, on tak dost o tom vydává atlasy atd.


Cukuleta

29. června, 16:02

×2

@deli : Já si už koupila atlas ptáků...:-)))

Jeee... pošleš mi odkaz, prosím? Abych nekoupila ňákou blbost

Mám jen prastaré Světem zvířat.. Ptáci I. a II. díl..ilustrace od A. Pospíšila, krásný povídání k tomu...



Cukuleta

29. června, 15:37

1

@deli: Tady se ještě vrabci drží, ale nevidím vlaštovky, jiřičky. Už nejsou ta stará stavení, kde b...

Tady v Praze hodně jiřičky na okraji.. ale vlasťovky, ty fakt spíš na vesnicích, kde statky...

Je to zajímavé... až budu v důchodu, ráda bych se tomu pozorování  víc věnovala...horizont několika let 😂


deli

29. června, 15:14

1

@Philogyny: Když mi umřela maminka, tak najednou přiletěla do okna ložnice holubice. Zůstala dost dlouho na to...

Když mi zemřel bratr, po tragické nehodě, chodívaly jsme s mamkou pracovat na pole a pokaždé se tam objevil skřivan. Docela vzácnost. Mamka taky věřila. Tak jsem ji nechala. Bylo to pro ni snesitelnější..


deli

29. června, 15:12


deli

29. června, 15:12

1

@Jarrda: Cítím v tom podtext, jak se dvě bytosti z odlišného světa (před oknem, za oknem) náhodně setkají....

Děkuji. Tak nějak to bylo zamýšleno.. O hledání hranic, kam dovolíme pustit jinou samotu, aby ta naše byla snesitelnější..


deli

29. června, 15:09

×1

1

@Cukuleta : Dost ale z Prahy vymizeli vrabčáci... ty miluju, rošťáky

Tady se ještě vrabci drží, ale nevidím vlaštovky, jiřičky. Už nejsou ta stará stavení, kde by stavěly hnízdo.


deli

29. června, 15:08

@Pavouk: Několikrát do roka jezdím od nás do Plzně. Na to nádraží se těšívám. Nejen díky dobrému pivu ...

Děkuji, Pavouku za milý komentář a za připomenutí písničky.. Já jsem také takový krmič holubů..:-)


Lída

29. června, 10:15

1

Krásné svou prostou jednoduchostí, jakousi čistotou mini příběhu a vypravěčskou schopností


Philogyny

27. června, 20:19

1

Když mi umřela maminka, tak najednou přiletěla do okna ložnice holubice. Zůstala dost dlouho na to, abych uvěřila. Pak už nikdy. Věřím ti to.


Evženie Brambůrková

27. června, 20:03

1

Až mne to dojalo.


Jarrda

27. června, 19:13

×1

1

Cítím v tom podtext, jak se dvě bytosti z odlišného světa (před oknem, za oknem) náhodně setkají.  Ze setkání na hranici těchto světů (parapet) se stane pravidelný rituál. Nabírají spolu potřebnou sílu k postupnému odbourávání samoty.


Benetka

27. června, 16:52

1

Moc dobře napsáno. Až dojemně řek bych. A to díky té poslední větě.

Mně pod oknem 24/7 "zpívají" čimčarára čím? Vrabčáci. Hrdličky je taky slyšet. A ještě před půl rokem tu létalo hejno holubů - circa 15 jedinců - ale nějak se po nich slehlo nebe...


Pavouk

27. června, 12:01

1

Několikrát do roka jezdím od nás do Plzně. Na to nádraží se těšívám. Nejen díky dobrému pivu z pivovaru Elektrárna na pátém perónu. Ale i díky tamním holubům…

Holubí dante


Janina6

27. června, 9:54

1

Vybral si ji. Taky si ráda vybírám, ke komu se přiblížím 🙂 Skvělá miniatura.


deli

27. června, 9:48

×1

2

Dekuju moc všem za čtení a mile komentáře.🙏🌞

Cuk tobě speciálně za článek, Úžasný. Mame vůči městským holubům předsudky, tento článek to vyvrací. A teda.. téměř v každém městě krmím holuby, se divím, že mě jeste nechytli a nedali mi pokutu. Holubi do města patří.

Mě každý ráno budí divoká hrdlička, ne, to neni můj muž😂..někdy nadávám, ale jakmile nevrká nějaké ráno, je ten den nějak divny.🙂


Gora

27. června, 8:57

2

Drobnost,ale dost na to,aby se vryla do paměti.


lastgasp

27. června, 7:53

3

Působivý zážitek, citlivě vyjádřený.


Květoň Zahájský

27. června, 7:52

2

Já mám podobně ochočené kočky. Když na dvorku zachrastím pytlíkem granulí, sbíhají se z celé vesnice. Každá dokonce slyší na jméno - Na!


Cukuleta

27. června, 5:29

3

Jen pro zajímavost

Městský holub vymírá. Jsme na 20 % počtu v „devadesátkách“. Přesto je velká část Čechů nesnáší - Médium.cz https://share.google/WW7HowilOVj69zMyJ


Cukuleta

27. června, 5:25

1

Parádní


gabi

26. června, 23:42

1

*


Kásim

26. června, 23:20

1

výtečné, nevím co říct


Došlo k chybě při načítání. To se může přihodit při potížích s internetovým spojením či při nahrání nové verze. Zkuste znovu načíst stránku 🗙

Připojení k serveru bylo přerušeno. Probíhá obnova připojení...

Připojení k serveru se zatím nepodařilo navázat... Zkusíme to znovu za s.

Připojení k serveru se nepodařilo navázat.
Zkontrolujte své internetové připojení a zkuste to znovu nebo načtěte celou stránku (F5). Pokud se jedná o výpadek na straně serveru, měl by být vyřešen zhruba do 30 minut.