Pantheralev

17. června

Próza na pokračování

25

Součást sbírky:

Návod na život neexistuje
(5/7)

Návod na život neexistuje 5/13


Martin věřil, že svou divokou minulost nechal za sebou. Našel klid u Karin, jejíž pevné zásady a zdánlivá nenápadnost se staly jeho kotvou. Společně s Kamilem a Martinovou nezkrotnou sestrou proplouvají mezi školními povinnostmi a večírky, kde tráva a alkohol tvoří jediné starosti, které jsou ochotni připustit. Zatímco festival Axon tragicky mění směr jejich životů, z minulosti přichází další úder. V Martinově těsné blízkosti se objevuje tvář, kterou už nikdy neměl spatřit.


„Pořád stejný. A s Honzou jsi měl pravdu. Měl i jiný holky.“

„Co na takových debilech holky viděj?“ Zavrtěl Kamil hlavou a postavil před ni namíchanou rumolu.

„Vy tady nekouříte, viď?“

„Ne, můžeme jít ven,“ navrhl jí Kamil a rovnou odešli.

Honza byl čuně, ale my hulíme venku nebo aspoň z okna. Máme nějaký pravidla, i když by to každej do puberťáků neřekl.

Karin

Když jsem šla ke klukům domů, Kamil tam kouřil na té jejich lavičce opodál s nějakou holkou.

Každý měl v uchu jedno sluchátko, ona samý smích, rukou se stále hrabala v hnědých vlasech a oči jí zářily. Přesně jak ji Martin popisoval.

Kdyby na mě Kamil sám nepromluvil a nepředstavil nás, možná bych se i bála projít kolem nich, abych jim do něčeho nelezla.

Karolína už přijela. Objala mě hned jako starou kámošku. Vytrhla mi kabelku a začala ji chválit, jak je krásná a hodí se mi k oblečení. Jindy by mi to asi vadilo, ale ona to podala tak přátelsky, že mě to vlastně potěšilo. Vůbec nevypadala láskou zklamaná.

Pak jsem šla do baráčku za Martinem a připadal mi nesvůj.

Rozdělal nějaké brambůrky, nalil mi džus a kývla jsem i na trochu vodky, kterou tam přimíchal.

Ti dva k nám pak přišli rozesmátí mnohem víc, než když jsem je potkala před chvílí.

Martin

Oba měli oči jak angrešty. Přišli totálně zhulení. Rychle Kamil přestal s těma řečma o sajrajtu. Možná kdybych mu to pořád necpal... Ne, je to ovlivnitelnej pozér.

Krátce jsem se zamyslel nad tím kolotočem, kterej jsem s Kájou doma míval. Měl bych bejt rád, že je na dohled? Jo, tak bych to cejtil dřív. Teď to vidím jinak. Jako by na mě zase padl ten balvan. Co ji napadne za blbost?

Zábava ale byla zatím docela nevinná.

„Mohli bysme na Axon, kluci. Open air, ale jen takovej malej. A je to tam vždycky boží. Pamatuješ, prcku? Strašně jsi loni chtěl jet taky, ale nevyšlo to. Je tam i sauna, řeka, pohodička, muzika. Co vy na to?“

Toho prcka už by mohla zapomenout. Ale jo, pamatuju si to a rád bych se tam konečně podíval.

„Jestli se tam dobře hraje, tak jedem,“ souhlasil Kamil.

Ona se zazubila a škádlivě ho plácla po stehně.

Ani se nezeptal, co se tam hraje. Ale jemu se líbí každej druh randálu, takže by to byla zbytečná otázka. Poslouchá prakticky vše a pořád. Já elektriku, sice úplně nemusím, ale ten klid, kterej jsem viděl minulej rok na fotkách, bych si určitě dal.

„Jo.“ Usmál jsem se.  

Mrknul jsem na Karin. Vypadá ostražitě, ale taky dost zvědavě. Myslím, že pojedeme všichni.

„Ségra, ty jsi přibrala.“

Dřív jsem se Karolíně často smál, že má špek. Díky bohu ho má ještě větší.

„Prosím?“ ohradila se rázně.

Už má nějaké promile, zase začíná zvedat hlas. Ale není sama.

„To je dobře,“ zdůraznil jsem. Vždyť já to ani nechtěl říct nahlas.

„Já myslím, že je naprosto akorát.“ Bylo jasný, že Kamil řekne podobnou krávovinu.

„Jo, akorát, slyšíš?“ zasmála se a přesedla si na jeho kolena, asi aby mu tu lehkost dokázala na vlastní kůži.

Karin se k tomu smíchu přidala. Pořád ještě neznám Karin tolik, abych poznal, jak moc je teď opilá. Ale spíš není, i když se chová jinak.

„Nejsem židle.“ Kamil ji napomenul, ale pochybuju, že by mu to vadilo.

Je to stejnej extrovert jako Karolína. I když chvílema se mu mihnou v očích rozpaky, protože z těch jejích nepatrnejch gest poznal, že ségra ten lov myslí vážně. Není to jen taková ta estráda, kterou hrajou ostatní holky.

Ten balvan, co na mě s jejím příchodem spadnul, se teď valí na něj. Jen o tom ještě neví.

Šel jsem kolem nich k lednici, abych si dolil pivo. „Nelez po něm, ty hérečko.“ Strčil jsem do Káji, ať z toho má ten vespod pořádnej zážitek.

„To nejde, on vypadá jako ten kovboj,“ začala mluvit, jako by tady Kamil nebyl.

Karin u tý komedie asi umře smíchy.

„To snad ne,“ odfrknul si Kamil znechuceně.

A nedivím se, kdo by taky chtěl bejt kovboj? To vyznělo jak lichotka od starý báby.

„No vážně. Hraje v tom filmu... Myslím, že v několika filmech. Ale vždycky hraje kovboje.“

Co to mele?

„Jasně, jsou to starý filmy, ale ten kovboj je fakt sexy,“ pokračovala Kája zasněně.

„Přestaň.“ Kamil ji začal trochu šťouchat do žeber.

„Je to Terence Hill,“ doplnila ji Karin, která už snad uklidnila bránici.

To jméno jsem slyšel, ale nemám tušení, co to je za exota.

„Jo!“ Ukázala na ni Karolína, protože se asi strefila. „Chytrá holka. A že vypadaj stejně!“

„Typově jo. Vysokej a hubenej blonďák.“

„Ale hlavně ty oči!“ Ségra mi ještě od stolu podala Karininu prázdnou skleničku.

Aby se z něj nerozpustila, zas takovej fešák Kamil není. Líbí se jí proto, že ho má na dosah, jinak je to vlastně naprosto obyčejnej kluk.

Tuší Kamil, do čeho jde?

Vaše hlasy a komentáře mi dávají chuť poklračovat.



Komentáře

K tomuto dílu se zatím nikdo nevyjádřil.


Došlo k chybě při načítání. To se může přihodit při potížích s internetovým spojením či při nahrání nové verze. Zkuste znovu načíst stránku 🗙

Připojení k serveru bylo přerušeno. Probíhá obnova připojení...

Připojení k serveru se zatím nepodařilo navázat... Zkusíme to znovu za s.

Připojení k serveru se nepodařilo navázat.
Zkontrolujte své internetové připojení a zkuste to znovu nebo načtěte celou stránku (F5). Pokud se jedná o výpadek na straně serveru, měl by být vyřešen zhruba do 30 minut.