Tvoje rty
Tvoje rty
nejsou jen částí tváře.
Jsou místem, kde se
zastaví věta,
když už slova nestačí.
Někdy se jen nepatrně pohnou
a změní náladu celého dne.
Jako by věděly něco,
co ostatní ne.
Nosí v sobě smích,
který přichází bez varování,
a ticho,
v němž se dá zůstat dlouho.
A když se usmějí,
svět není najednou jiný.
Jen se na okamžik ztiší hluk,
stíny ustoupí o krok zpět
a všechno je o něco blíž,
o něco méně chladné.
Líbí se mi, že jsou místem, kde se zastaví věta. Napadlo mě, že jsou někdy průsečíkem dvou těl. |
Mně se zastavila věta, kde už slova nestačí. To je úžasný, stručný, podmanivý, hřejivý popis rtů, kdy stíny ustupují a vše ja jaksi blíž! Prima |
Komentáře