Hlína

16. června

Miniatury poetické

32

6

5

Táta

V zimě roku 93 na mě vlezla depka..

Párkrát mě vobtáhla a řekla

"Vodteď až do smrti jsem tvoje holka

dám ti strachy, dám ti úzkosti

vezmu radost, přidám starosti

a věčnou touhu - po věčnosti"

Prsama mě přidusila, ruce svázala

do postele dotlačila, tam mně nechala

Snažím se zabít, vším co mám rád

marná je snaha, smrt nechce brát

Nekoukám nalevo, nekoukám napravo

smrt beru útokem, s ní chci být nastálo

Komentáře
Benetka

16. června, 20:40

@Hlína: No worry, Ty máš taky tužku a papír

Jo. Přiznávám: Mám. 🤗
Hlína

16. června, 20:38

1

@Jarrda: Silný emotivní text. ...a kde je naděje? Ma dovolenou?

Naděje je ve mě. Já mám, narozdíl od táty, na depku tužku a papír
Benetka

16. června, 20:35

No ty bejku... Myslim že to mám stejně. Taky to tuším byl třiadevadesátý...
Jarrda

16. června, 20:23

Silný emotivní text. ...a kde je naděje? Ma dovolenou?
Čudla

16. června, 20:08

/*
Došlo k chybě při načítání. To se může přihodit při potížích s internetovým spojením či při nahrání nové verze. Zkuste znovu načíst stránku 🗙

Připojení k serveru bylo přerušeno. Probíhá obnova připojení...

Připojení k serveru se zatím nepodařilo navázat... Zkusíme to znovu za s.

Připojení k serveru se nepodařilo navázat.
Zkontrolujte své internetové připojení a zkuste to znovu nebo načtěte celou stránku (F5). Pokud se jedná o výpadek na straně serveru, měl by být vyřešen zhruba do 30 minut.