Podle mého názoru je samotná existence vědomí argumentem ve prospěch idealismu a proti materialismu.

Podívejme se na dva možné scénáře vzniku vesmíru: buď na samém počátku existovala nevědomá hmota, nebo existovalo vědomí, které vesmír stvořilo.

Pokud bylo vědomí první, mohlo vymyslet jakékoli koncepty, včetně konceptu hmoty, a poté hmotu stvořit.

Pokud na počátku existovala nevědomá hmota, jak by z ní mohlo „kouzelně“ vzniknout něco tak odlišného, jako je vědomí? To se mi jeví jako nepravděpodobné.

Argumenty, že „vědomí může být iluzí“, jsou vnitřně chybné: iluze podle definice potřebuje někoho, kdo je oklamán: takže tam máte opět vědomí, a to již v samotném pojmu „iluze“, a proto vědomí samo o sobě nemůže být iluzí.

I když tento myšlenkový experiment nedokazuje, které konkrétní náboženství je pravdivé, vysvětluje, proč jsem idealista a ne materialista.

Představme si, že máte k dispozici pouze kovové mince a jejich kombinací máte vytvořit živé zvíře. Nebo si představme, že programujete počítačovou aplikaci a máte pomocí tohoto programu vytvořit něco, co uživatel může čichat nebo ochutnat. Tyto dva příklady jsou mými analogiemi kombinování hmoty za účelem vytvoření vědomí. Tímto způsobem je vědomí (podle mého názoru) jinou "kvalitou" než hmota, a proto z ní nemůže vzejít.