Autor nežádá literární kritiku
(bez vážné kritiky a výběrů)
Fařan
Inspirace: deli.
Pan Fařan nikdá nezvónil. Dycky enom otevřel vráta vrátnice a zahulákal: Ty!!! Čuješ? A to byl dotaz na to esli je tata doma. Dyš byl tak šli spolem do sklípka na ochtlík. Oni byli kámoši aj dyš byl Fařan o hodně starší. Dyš nebyl toš sem s nim mosel jít já. Vzít koštéř a natáhnůt teho tatova truňku. Nad dvorem byla pergola a po ní sa vynůlo Bago. A dyš šecko inší víno pomrzlo alebo sa nevydarilo toš Bago bylo furt. Normálně nad ním každý ohrňoval čuňu ale potem jim aj to bylo vzácné. Tata do teho dycky přidával všelijaké inší odrůdy co měl na zahradě a toš to byl takový mišuňg.
Pan Fařan sa vlastně ani tak nemenoval. Ve skutečnosti to byl pan Bartolšic. V Charvackéj Novéj Vsi hodně rozšířené méno. Když sem jednů řekl pane Bartolšic toš sa zamračil a začalo mu tikat levé oko. Ty! Ešče ně jednů řekneš pane Bartolšic a já ti dám taků po čuni že budeš létat z holubama! Toš... Co na to enom řéct? Jasnačka Fařane.
Pan Fařan jezdil ze sanitků u OÚNZ Břeclav. A dyš sem byl ešče malý soplák toš dycky zastavil u našého zatrůbil a já sem s ním jel do škole. A měl na baráku takovů dílnu a tam furt neco kutil. Postavil si třeba malotraktor kde byl motor z Jawy 350. Byla to docela sranda - dycky to nakopl páků jak motorku ale ináč už to byl traktorek. Udělál k temu aj taký bazmek na vyorávání erteplí. To sme tenkrát začali s tatů a mamů kopat erteple motykama dyš jel Fařan náhodů okolo. Zastavil a ríká tatovi esli néni pobůchaný. Že je sto roků za opicama. Kopat že to budeme štrnáct dní a on to vyoře za hodinu. A tak to aj bylo.
Pan Fařan nás aj vzal poprvní do Rakůska dyš sa po sameťáku otevřeli hranice. Jako jeden z mála měl na našej ulici auto. Potom ešte asi dvá ale víc né. Ale už si nepamatuju co to bylo Myslim že Š120. Ale istý si nésu. A Fařan nás vzal na výlet a říkal nám kde co v rajchu je a jak sa kerá dědina menuje po našem. Třeba Zistersdorf byl po jeho Čistějov. A vzal nás až do Myslbachu. Tam sme vlézli do krámu s elektrem a enom zme valili bulvy! U nás kůpils barevnů televizu poběéda a tam? Šecko možné aj nemožné... Ale tak to prostě bylo.
Fařane... Nigdá na Tebja nezapomenu. A mávám ti tam někam do oblak...
@Lída: Bavilo mě to, moc, jestli máš víc takových vyprávění, tak se budu na ně těšit Děkuju Lidy. Toš... Vzpomínek sú mraky enom prostě pospojovat to do nejakého sysluplného příběhu to néni enom tak. A ináč já se v tém nářečí skutečně vyrůstal! Už jsem tu v nějakém jiném dílku psal o mojí babičce chorvatské národnosti a o jejím VAVÁKÁNÍ. Hlavně dyš sa bavila s teticů Petrášovů. Ale pořádně o tem vlastně ani napsat nejde. To sa mosí slyšet! :) ŠVAu SEM ŠVAu NAŠLA SEM KUS SKVAu DYŠ SEM TO ZDVIHVAu BYLA TO TIHVAu TOŠ SEM S ŇŮ ŠVIHVAu |
"Při tem čtení sem úplně citila Bago aj olej z tej Jawy. Chybělo enom, aby na mě Fařan zahulákal přes dvůr. Není to enom povídání o Fařanovi. To je celá jedna dědina, jedna doba a ludé, co už pomáli mizijú. Totok sa čte úplně samo, jak dyby seděl člověk pod pergolů, cucal ochtlík a poslúchál staré historky, které sa nigdy nezapomínajů. Máš to pěkné, šohaju." Tohle psaní se napodobuje strašně těžko, opravdově prožitý kraj a člověk, který nezůstal v paměti jen jako "charakter", ale jako součást tvého života. Psát v nářečí je složité, ale tobě se to povedlo moc, bez pózy.. A poslední věta nemusí nic vysvětlovat.* |
Bavilo mě to, moc, jestli máš víc takových vyprávění, tak se budu na ně těšit |
Moc dobrá minipovídka, Bene. I nářečí k ní sedne, i název vzbuzující hned pozornost. Prima člověk, ten Fařan! |
@Benetka: Přesně. Líp bych to nepopsal. Ale Ty to umíš. To vím... Někdy jsme i trdlo... :o) |
@Philogyny: Je to takové poctivé vzpomínání na člověka, co nebyl svatý, ale byl opravdový. A přesně proto t... Přesně. Líp bych to nepopsal. Ale Ty to umíš. To vím... |
Je to takové poctivé vzpomínání na člověka, co nebyl svatý, ale byl opravdový. A přesně proto to funguje. Žádné přikrášlování, spíš taková syrová lidskost a humor, co se nebere moc vážně, ale přitom z toho jde cítit respekt. A ten konec…mávám ti do oblak – jednoduché, ale sedne to tam jak poklička na hrnec. Za mne fajn text, Bene, hlavně protože to není hrané, ale odžité. |
Byl jsem zvědav, co to tajemné slůvko znamená. A hleďme, on z něho vylezl pan Bartolšic s párem ne zrovna levých rukou. |
@dadik: a proč zrovna Fařan? Toš... To žel netuším. To možná věděl enom on... :) |
Komentáře