V uličkách čtvrti Soho,

tvářil jsem se v poho,

noc měla barvu pláče na rameni.

V neonových podnicích,

hledal stopy sílící,

co nezmizí při ranním probuzení.

R: Dole pod peklem města Zatracení,

spálené šance už se nepromění.

Tam našel jsem své jméno indiánské,

jsem Ten, který to nevzdává. Ach, Dante!

Mlžný opar šedých stěn,

v unavených očích žen,

co ohlíží se tiše za nadějí.

V nádražkách a podchodech,

v lidsky oprýskaných zdech,

se dny jak drobné z kapes poztrácejí.

                                                   R: Dole pod peklem města Zatracení…

                                              MR: Sjíždějící Orwella, chytli jsme i Kafku.

                                            své vlky zla krmíme, na klopě „Love“ placku.

                                                  R: Dole pod peklem města Zatracení…