deli

20. května

×1

Miniatury prozaické

62

29

14

mezi hlínou, bolestí a květy

Autor nežádá literární kritiku

Sedm let


O proměnách.


Seděla na balkoně s dekou nataženou přes kolena a četla si o přechodu, jako by to byla cizí nemoc z tlusté lékařské knihy.

Sedm let, stálo tam. Jako sedm let v Tibetu.

„No do prdele,“ řekla nahlas, a pak se sama sobě smála.

Ve skleníku zatím kvetla první rajčata. Jenže ona chodila každou chvíli kontrolovat, jestli tam vůbec vlétla nějaká včela. Otevírala dveře dokořán, jako by pouštěla dovnitř nejen hmyz, ale i svět.

Bolest se stěhovala tělem jako neukázněný nájemník. Jednou nohy, pak záda, pak hlava. Když už nic nebolelo, dostala rýmu, aby se náhodou neradovala předčasně.

„Hrůza se mnou,“ psala kamarádce a přidávala smějící se smajlíky, protože některé ženy se naučí maskovat únavu humorem stejně přirozeně, jako jiné rtěnkou.

Večer vzala do ruky motyku.

Jen na chvíli.

Hlína byla ještě teplá.

A někde mezi skleníkem, menopauzou a balkonovým tichem měla najednou pocit, že ještě úplně neodkvetla.


Komentáře

Viktor

23. května, 14:43

1

Hezké, dveře a mysl dokořán


Evženie Brambůrková

21. května, 20:06

1

@deli: Díky, ten krásný život potom si nechám líbit!..:-) Děkuju!..:-)

Je mi letos 70 a můžeš mi to věřit, že tak pěkné to dříve nebylo :-)))


deli

21. května, 13:10

@Květoň Zahájský: Stejně tam budeš mít vysavač.

:-)) Vypadá to tak. že prý neznají člověka, který by furt tak vysával..:-))))


deli

21. května, 13:09

@Danny: krátké, zajímavé... takže jsem tu objevil někoho dalšího kdo píše minipovídky, mrknu se na další...

Zkouším to. Miniatury. Nutí mě to editovat a editovat, mazat a mazat. :-)

Děkuju..


Danny

21. května, 8:54

1

krátké, zajímavé... takže jsem tu objevil někoho dalšího kdo píše minipovídky, mrknu se na další, tip


deli

21. května, 7:50

@Lída: Taky se v tom poznávám, pěkně po tvém napsáno.

Dekuju, Lidy. 🙂

Jeste mi zbývají tak dva roky, co budu megaprotivna.😂😂


Benetka

20. května, 22:15

1

Hlína je dobrá akorát tak do hrnčířského kruhu.

Ale jinak mě zaumíjáš víc než cokoli kdykoli. Ď.


Lída

20. května, 21:48

2

Taky se v tom poznávám, pěkně po tvém napsáno.


dadik

20. května, 21:23

1

@deli: Tož baže. Taky chodíš za prasátkem?🙂

nechodím, vím o něm... ale je to moje životní teritorium


K3

20. května, 21:20

2

Neznám autora. Napsané se mi to zdá nezvykle, ale přirozeně. Tak už znám. Myslel jsem si to.


deli

20. května, 21:08

@dadik: neříkej že jsi byla v Jundrově, Brně? :)

Tož baže.

Taky chodíš za prasátkem?🙂


dadik

20. května, 20:51

:)


deli

20. května, 20:22

1

@Gora: Jak povědomé. Kdyby se člověk neuměl zasmát nad trably, to by teprve bylo smutné čtení. Ty j...

Děkuju, Goro. I za korekci, opraveno..:-) Musím se smát, jinak bych naplakala celej Tálinskej rybník..:-))

Krásný večer!


Gora

20. května, 20:17

2

Jak povědomé. Kdyby se člověk neuměl zasmát nad trably, to by teprve bylo smutné čtení. Ty je dovedeš takhle senzačně napsat, o to lépe. Jen bych /podle svého, možná mylného? názoru/ opravila: kvetly první rajčata - kvetla.


Evženie Brambůrková

20. května, 20:07

2

Ženská vydrží víc, než člověk. Prostě takovým věcem nevěnovat zbytečný čas. A už je i daleko víc různých preparátů, než bylo dřív. A ten krásný život potom stojí za to :-)))


deli

20. května, 20:05

2

@Cukuleta: Super! Mám ráda tento úhled pohledu...jinak to totiž nesvedu 😂.. Ale neboj, běh života T...

Díky! Běh života mě momentálně stejně nepustí dál než na rehabilitaci, takže mám čas na ty zastávky...:-)

Děkuju moc za pochvalu!


deli

20. května, 20:01

2

@Květoň Zahájský: Madona s motykou.

Děcka se mě začínají ptát, co chci pak na náhrobek, jestli vysavač nebo motyku. Myslím, že motyka do zdejšího koloritu zapadne víc..:-)

Děkuju moc, Květoňku!


deli

20. května, 20:00

3

@Janina6: Ano... Tohle je mi hodně blízké. A ten úsměv přes bolest, jo... Teď jsem si ale uvědomila, že te...

Kdyby mě mé problémy rozjařovaly, už mám stand - up kariéru..:-)

Děkuju, Jani. Dnes jsem zase měla den, a drží se mě tak hrozná migréna,  tak mě napadlo vzít kamarádku do Obory Holedná na unikátní nedávno narozené puntíkaté prasátko. Na chvíli to přešlo, jak jsme na něj obě šišlaly skrze plotová oka. Také jsem takový smutný šašek, asi to dělám proto, aby se lidé dřív smáli, než se ptali na mé potíže..

Díky moc!


Cukuleta

20. května, 19:52

×1

2

Super! Mám ráda tento úhled pohledu...jinak to totiž nesvedu 😂..

Ale neboj, běh života Ti nedovolí se nad tím.moc zamýšlet a pozorovat se...

Hezky se mi četlo. Dík


Květoň Zahájský

20. května, 19:46

2

Madona s motykou.


Janina6

20. května, 19:44

2

Ano... Tohle je mi hodně blízké. A ten úsměv přes bolest, jo... Teď jsem si ale uvědomila, že ten mám asi už od mládí. Spolužák o mně kdysi napsal: "Problémy ji rozjaří." 😂


Došlo k chybě při načítání. To se může přihodit při potížích s internetovým spojením či při nahrání nové verze. Zkuste znovu načíst stránku 🗙

Připojení k serveru bylo přerušeno. Probíhá obnova připojení...

Připojení k serveru se zatím nepodařilo navázat... Zkusíme to znovu za s.

Připojení k serveru se nepodařilo navázat.
Zkontrolujte své internetové připojení a zkuste to znovu nebo načtěte celou stránku (F5). Pokud se jedná o výpadek na straně serveru, měl by být vyřešen zhruba do 30 minut.